Díky značce Dolce & Gabbana se jedním z hitů letošního léta stal potisk s citróny. Tento potisk odkazuje na Sicílii, takže když jsem vysněnou citronovou látku získala na Aliexpressu, rozhodla jsem se, že i střih šatů by měl Sicílii trochu připomínat. Střih sukně byl jasná volba – už od začátku jsem myslela na třičtvrtěkolovou, ale výběr živůtku byl trochu složitější. Když jsem však poprvé uviděla náhledy modelů z letošní červencové Burdy, bylo celkem jasno – vítězem byl střih z titulní strany.
Top má půvabný výstřih, který je však méně hluboký než u šatů ze společného šití, navíc jej doplňují gracilnější ramínka. Střih je však se záševky typu “Dior”, které se mi v tomto případě úplně nehodily kvůli složitějšímu sesazování vzoru. Z toho důvodu jsem se rozhodla střih trochu předělat a to na francouzské záševky, zadní díl zůstal tak, jak byl.
Krom obvyklých úprav jsem dělala jen jednu malou změnu, kdy jsem odšpendlila přebytečnou látku z průramků směrem k vrcholu prsního záševku. Výsledný střih vypadal poněkud divočeji, ale někdy prostě lepící páska převládá nad původním papírem. 🙂
Materiál je bavlněný popelín, který pro svou barvu poněkud prosvítá, proto jsou celé šaty podražené popelíny z produkce Milety.
Práce s podobným vzorem je hodně náročná v tom, že je třeba jej minimálně respektovat, pokud už není sesazený ve všech švech.
Zvolená třičtvrtěkolová sukně se nevešla celým předním dílem na šířku látky, bylo tedy jasné, že díl budu muset rozdělit. Nakonec jsem zvolila šev ve středu, protože ladit jeden šev mi přišlo jednodušší, než uhlídat dva. Dále jsem sesazovala vzor na zadních dílech živůtku a zadním středovém dílu sukně. Na předním díle jsem kvůli francouzským záševkům jen umisťovala střihový díl tak, aby měl ve středu jeden z motivů s citróny. Určitě by se daly sesadit i další švy, nicméně jsem na to neměla dost materiálu (i tak na šaty padly 4 metry).
Stříhání a sesazování komplikoval fakt, že na rubu motivy nebyly příliš vidět; když jsem pak na látku položila díly z podrážecího materiálu, nebyly vidět už vůbec. Proto jsem vždy vystřihla jeden díl, stehovkou si vyznačila, kudy vedou švové linie, a z líce jsem hledala vhodné umístění protilehlého dílu.
Kdybych přišila díly klasicky po našpendlení lícem k líci, mohly by se mi vrstvy posunout a i milimetrová nepřesnost by mohla bít do očí. Proto jsem zvolila způsob, kdy jsem vždy jeden díl přišpendlila z líce na druhý.
Následně jsem je stehovkou a začišťovacím stehem přišila k sobě.
Z rubu jsem pak uhladila přídavky na stejnou stranu a mohlo se šít.
U zadních bočních švů bylo dokonalé sesazení nemožné, protože mírnější křivka je napasovaná na výraznější – zde jsem se hlavně snažila, aby nevznikl nějaký rušivý útvar.
Zapínání mají šaty řešené skrytými zipy v bočních švech. Abych ale podtrhla onen jihoitalský nádech, na zadním dílu jsem přišila funkční zapínání na knoflíky, které ovšem nehodlám používat. Knoflíky jsem si nechala potáhnout v Biltexu a stužku s očky mám z obchodu Susan Khalje.
Dopředu mi bylo jasné, že podšívka by byla už moc, takže šaty mají švové přídavky zakončené tak, aby byly pěkné i z rubu. Pro začišťování jsem použila dva způsoby:
- Svrchní látku jsem sestřihla na 1,5 centimetru a spodní na 3 centimetry. Skvělou pomůckou, která mi usnadnila práci, je toto pravítko od firmy Prym. Spodní látku jsem pak zahnula, podhrnula a prošila, takže vznikl úhledně začištěný přídavek (mnohem hezčí než z overlocku, troufám si říct).
- U některých švů výše uvedený způsob použít nešel – v takovém případě jsem použila šikmý proužek ze spodní látky, přišila jej na švový přídavek sestřižený na 15 mm z lícové strany svrchní látky, otočila do rubu a znovu prošila. Na rubu jsem proužek už nepodhrnovala, aby zde nebyla vrstva navíc (šikmé proužky se netřepí, není tedy třeba začišťovat).
Průramky a výstřih jsou začištěné šikmými proužky ze svrchní látky.
Nakonec zbývala jen záložka, do které jsem všila krinolinovou pásku. Ta se původně vyráběla z koňských žíní, dnes se vyrábí z plastu. Můžete ji koupit v různých šířích a buď jemnější nebo tužší. S tužší nemám úplně dobrou zkušenost, protože se horní okraj protlačoval na líc, je tedy lepší použít jemnější (která se ostatně prodává obvykle) ve větší šíři. Moje páska má šíři necelých 8 centimetrů (3 palce).
Pásku seženete u nás v tanečních sportech, kde je ovšem poměrně drahá. V zahraničí můžete využít kurzu libry a pořídit ji například v obchodě Vena Cava (u nás se prodává v ceně kolem stovky za metr, takže na 3/4 kolovku potřebujete 4 metry pásky).
Krinolinová páska není moc příjemná na kůži, takže jsem se jí rozhodla schovat pod šikmý proužek z bílého popelínu. Nejdřív jsem ho přišila z líce k sukni (kterou jsem nechala vyvěsit pár dní, ale nepohla se ani o milimetr), sežehlila do rubu a pásku pak přišila ke švovým přídavkům a šikmému pruhu.
Šikmý pruh jsem přišila ručně krokvičkovým stehem k podrážecímu materiálu.
Na následujícím obrázku můžete vidět efekt bez pásky a s páskou. Sukně má díky pásce rozlet, ale zároveň zůstává civilní.
Celkově musím říct, že mě šaty překvapily. Díky skvělému střihu a krásnému potisku sklízím chválu kudy chodím, což jsem opravdu nečekala.
Pokud máte pochybnosti nad podobným střihem či potiskem, nebojte se toho!
waw, nádherné šaty a skvelé tipy. Nemyslela by som, že na také šaty treba 4m látky 🙂 Určite využijem rady ako na to. S krinolínovou páskou som šila len raz, ale dávala som ju do podšívky, je fajn vedieť, že môže ísť priamo na sukňu 🙂
Děkuji! Ta spotřeba je dána i mojí výškou přes metr osmdesát a velikostí 44. Kdybych se vešla předním ďílem na šířku látky, byla by spotřeba někde kolem 3 metrů 🙂
Zrovna dnes jsem dostala objednávku od “skorosnachy” (chápete, že se musím obzvlášť snažit 🙂 ) na typově podobné šaty, jen svátečnější, pro hosta na svatbu.
Takže se mi dnešní návod velice hodí, určitě se budu hodně inspirovat.
To jsem moc ráda a doufám, že se pochlubíte s výsledkem 🙂 Z nějaké slavnostnější látky totiž budou podobné šaty skutečně krásné!
Tak už mi byla dodána látka a protože není taková, jak bych si myslela, že bude, chtěla bych vás poprosit o radu. 1/ jde o poměrně tenký popelín (opravdu krásný vzor, nedivím se, že neodolala). Sice neprosvítá jako ten váš, ale mám obavu, že na skládané sukni (tak jak je na originálním střihu) bude vypadat moc “hadrovitě”. Proto také uvažuji o podražení, mám bavlnu s hedvábím z Terry módy. Jde o to, že jsem ještě nikdy nepodrážela, snad to zvládnu, ale nejsem si jistá, jestli je to správná volba – myslíte, že se tím vrchní látka “zpevní” a bude lépe… Číst vice »
Moje šaty jsou z popelínu gramáže 380 g/m, sukně je podražená popelínem 80g/m. Pokud tu svrchní látku nemáte úplně průhlednou, strukturu můžete podpořit tylem a tu bavlnu s hedvábím použít jako podšívku. Ta bavlna s hedvábím jsou poměrně splývavé, takže bych pro podporu struktury bych šaty podrazila spíš čistě bavlněnou látkou. Myslím, že sukně ze 110 ne půl sukně bude dostatečně bohatá.
Moc hezké! Taky jsem měla v pácu citronovou látku, ale než jsem se rozkývala, vyprodali mi ji. Zajímalo by mě – na kolovou sukni z plátna použiju krinolínovou pásku, ale jak trochu vylepšit kolovku z úpletu? Mám jedny takové šaty a po nějaké době nošení je ta sukně taková splihlá.
Co zkusit nažehlit cca 10cm pruh výztuhy, ideálné pletené? Nevím ale, jak se tomu u nás říká, v zahraničí tricot fusible. Viděla jsem to v Biltexu v Brně, jinak přehled o tom, kde by to u nás mohli mít bohužel nemám. 🙁
Někdy pomůže i na záložku našít krokvičkou širší tkaloun, nejlépe pokud se Vám podaří najít ve vhodné nenápadné barvě. Funguje to ale spíš u těžších a méně pružných úpletů.
Myslím, že se tomu říká rašlovka. Prodává se běžně v bílé a černé barvě.
Měla jsem na mysli jemnější výztuhu než rašlovku, která právě k vidění moc není.
Rašlovka se používá spíš do sak a kabátů. Ale v Praze u Kalců mají vcelku slušný výběr výztuh, jednou jsem si tam koupila tenký elastický vlizelín (nažehlovací a opravdu velmi pružný) – prý vhodný právě do úpletů. Ještě jsem s ním ale nepracovala, zatím mi tu leží, takže nemohu předat zkušenosti.
Raslovka je hodne pevna vyztuha, ten vlizelin do upletu se pozna tak, ze je jakoby prosekany, kdyz ho natahnete. Pracuje se s nim super, davam ho treba i do lemu tricek, kdyz chci pevnejsi sirsi okraj. Latka pak porad pruzi (prave diky ten prosekanym otvorum), ale je pevnejsi.
Nádherné. A nikdy by mne nenapadlo, že máte velikost 44.
Děkuji! Je to dáno výškou – proto ostatně modelky Burdy v sekci plus size občas vypadají, že plus size vůbec nejsou 🙂
tak já se svými 160cm to mám trošku horší. a bohužel velikost 42 z Burdy je mi obvykle malá, i když konfekce mi stačí 40-42.ale loni se mi celkem povedly jedny šaty světlé (téměř bílé) barvy s růžemi a korzetovým živůtkem na ramínka s půlkolovou sukní a k tomu bolerko. ještě byl v plánu klobouk a už druhé léto o něm marně sním a pořád na něj ne a ne najít čas 🙁
Myslím, že na tom je dobře vidět relativita konfekčního číslování – já mám také 160 cm a obvykle z Burdy používám vel. 40, kterou přes záda musím hodně zabrat a vpředu naopak přes hrudník dost rozšířit. Teď šiji šaty na přání na velikost 32, max. 34, a ty úpravy jsou oproti šití na mne úplně banální, nikde žádná křivka… nedivím se, že návrháři dávají přednost chlapeckým postavám, nejen proto, že to na nich lépe vypadá.
no faktem je, že v tomto se mi šije lépe na mně, kde více-méně odpovídám i přes ty případné problémy, které stačí korigovat velikostí (a přechodem mezi nimi), jak na dceru, která by se vešla do velikosti “S” (36) nebýt toho, že má trochu větší prsa (košíčky tak 70C-D) a to je tak velikost 40 . ono co si budeme povídat – velikost 40 někde a 40 v jiné značce jsou mnohdy odlišné 🙁 já mám navíc ramena, takže sako v obchodě – neřešitelný problém sehnat 🙁 teda řešitelný .. naposledy se mi povedlo sehnat v OP Prostějov, ale běžně… Číst vice »
Ty šaty jsou nádherné ( a ta látka :-)! ), moc Vám sluší, vůbec se nedivím, že s nimi sklízíte samou chválu. A velikost 44 bych Vám taky netipovala.
Miluju citróny :-). A šaty jsou opravdu překrásné, kéž bych uměla taky tak šít…
Dobrý den! Nááádhera!
Chystám se na šaty s 3/4 kolovou sukní, ale protože bude krátká a ve velikosti 38, vejde se celý díl sukně na šíři materiálu 140cm.
Otázka: mám jej položit symetricky, tj. oba okraje dílu budou ležet po diagonále; nebo tak, že jeden okraj bude po osnově a druhý okraj po útku? A proč?
Díky .
Děkuji 🙂
Asi bych stříhala první variantu, protože věc střižená po útku se chová trochu jinak, než po osnově. Ale osobně bych sukni stříhala ze dvou stejných dílů, protože pak můžete dát do bočních švů kapsy a zip může být také v bočním švu.
Jen poznatek k té krinolínové pásce, myslím, že by se dala použít i tahle, co říkáte? Navíc stojí podstatně míň, než v tanečních obchodech – https://www.stoklasa.cz/modisticka-krinolina-jemna-sire-8-cm-x134119
Tam je problém, že nemá šňůrku na stažení na jednom okraji. Doporučuju tedy jen do sukní s rovným okrajem.
Jinak krinolinovou pásku plánujeme i do našeho obchodu, také za o mnoho nižší cenu než v tanečních sportech. Momentálně čekáme na dodávku zboží.
[…] něj krinolínovou pásku, aby byla sukně nadýchanější – přesně tak, jak Jana popisuje v článku o citronových šatech. Spodní lemy už jsem začišťovala ručně poslední večer před […]
[…] Aliexpressu byl totiž materiál na citronové šaty, pak jsem si ale objednala hedvábný satén také s potiskem à la Dolce & Gabbana, a z toho […]