Z(a)tracené mojo aneb Když se šití nedaří

„Když potřebuju nastartovat mojo, naleju si prostě panáka něčeho ostrýho a střihnu do nějaký pěkný látky,“ píše jedna z nejpozitivněji naladěných šicích blogerek, Oonaballoona. Ne každý se ale se ztrátou mojo [moudžou], tedy radosti z kreativity a touhy něco tvořit, vyrovnává se stejnou lehkostí jako tato blogerka, která podobně rázně a s živelným humorem, s jakým o šití píše, dokáže kombinovat ty nejdivočejší vzory. Ale asi každý kreativní člověk zaseknuté mojo už někdy zažil – jsou dny, kdy se vám fakt do ničeho nechce, nebo vám všechno padá z rukou, dobrý pocit z kreativity (a flow) nepřichází. Když ta nechuť trvá déle, v šicím koutku se začnou hromadit nedošité věci (o kterých anglofonní švadlenky něžně mluví jako o UFOnech, tedy „UnFinished Objects“), a čím víc se pak k šití přemlouváte, tím více chyb děláte a tím méně vám jindy úžasný koníček dělá radost.