Ralph Rucci – V1381

Střih Vogue – American Designer -Ralph Rucci –V1381

Na tyto šaty mám spadeno dlouho. Mají moc pěkný tvar, který by mohl lichotit mému typu postavy, navíc je ukázkový model vytvořený ze lnu, což je úžasný materiál na letní období.
Dlouho jsem se rozmýšlela, zda si střih objednat, neustále mne totiž odrazovalo vysoké poštovné. Nakonec jsem je objednala, počkala jsem si ale na slevovou akci, která bývá skoro pravidelně alespoň 1x za měsíc, a střihy Vogue při té příležitosti stojí přijatelných 5.99 dolarů. Což je oproti plné ceně 20 dolarů docela dost rozdíl. Nicméně i tak je poštovné vysoké a vyšlo na 15 dolarů.
Možností, jak se vyhnout platbě tak vysokého poštovného, je zkusit sehnat střih na stránkách Modni-strihy.cz, kde střihy Vogue stojí od 219 do 249Kč, nebo v prodejně textilní galanterie v Palladiu v Praze. Momentálně mají na českých stránkách i tento konkrétní střih.

Střih vám dorazí v obálce, která obsahuje několik archů průsvitného střihového papíru a pár stránek černobílého návodu s náčrty v angličtině a francouzštině. Střih obsahuje několik velikostí. Při objednání si vyberete buďto označení AX5, kde jsou velikosti 4-12, nebo označení D5s velikostmi 12-20. Vaší správnou velikost si určíte podle tabulky, která náleží ke každému střihu a jsou u ní napsány jak míry postavy, tak většinou i míry hotového oděvu.
Pokud jste ještě nikdy neměly v ruce jejich střihový papír, tak budete možná překvapeny. Oproti našemu průsvitnému střihovému papíru, který lze běžně koupit v papírnictvích, je tento daleko jemnější. Má na sobě díky několikanásobnému přeložení asi milion skladů a je proto nutné ho před další prací narovnat. Já střihové archy přežehluji žehličkou nastavenou na nejnižší stupeň a bez napařování.

Následně si můžete vybrat, jak dál. Někdo preferuje zachování kompletního střihu a jeho archivaci, proto z archů kompletně celý střih překreslí na jiný průsvitný papír. Já bych tento postup zvolila asi u nějakého základního kousku, kdy by se mi do budoucna mohlo hodit, že mám všechny velikosti. U těchto šatů ale nepočítám s tím, že je budu nějak obměňovat, tak jsem přistoupila k variantě zvolit odpovídající velikost a střih z archů rovnou vystřihnout. Vybrala jsem velikost 16, protože nejlépe odpovídá mým mírám. Relativně… Ale o tom se dočtete dále.

Přídavky na švy
Americké střihy v sobě mají již zakomponovány přídavky na švy. V tomto případě je to 1,5 cm. Ale já popravdě raději šiju podle vyznačených švových linií, a obzvlášť v tomto případě se mi to zdá jako nutná věc, protože předpokládám, že budu upravovat. Tento střih patří do kategorie „Advanced“ – pokročilý. A na různých blozích a fórech jsem se dočetla, že spousta žen s ním měla problémy. Ale je to výzva, tak se raději nebudu bát dopředu. Z toho důvodu si každý střihový díl již dopředu upravím a zbavím se švových přídavků.

Střihové díly jsem si tedy vystřihla – je jich celkem 29 a pro začátek jsem vybrala ty, které budu potřebovat na zkušební model. Jsou to díly 1-8 pro horní díl a potom čísla 16 a 17 pro rukávy. Na těchto si nyní vyznačím švové linie obyčejnou tužkou (některé propisky nebo markery na tomto druhu papíru hodně propisují nebo se rozmazávají).
Jako vhodná pomůcka při překreslování, ale i celkově při šití, mi slouží Seams Right. Je to takové zvláštní malé pravítko, spíše měrka, pro nejčastěji se vyskytující rozměry při šití.

Když máme označené veškeré švové linie a další značky, můžeme se pustit do překreslení střihu na látku. Kdo nechce riskovat, připraví si u takto složitých šatů  zkušební model; kdo se nebojí, použije rovnou látku na šaty.
Pomocí kopírovacího papíru a rádelka si projedu všechny mnou vyznačené švové linie a značky. Potom sundám papírový střih a propiskou, nebo jiným vhodným značkovačem, projedu ještě jednou obrysy, které mi rádélko zanechalo na látce.

Nesmíme zapomenou vyznačit i směr vlákna a číslo střihového dílu. Poté, co si zkopíruji střih na látku, jednotlivé díly vystřihnu s většími přídavky na švy (to pro případ, že budeme někde muset rozšiřovat). A teď si k ruce můžeme vzít návod, šicí stroj a pustit se do sešití zkušebního modelu.

Při šití zkušebního modelu moc nedbám na detaily. Záleží pouze na tom, jestli model podle zvolené velikosti nebude moc velký, nebo naopak moc malý, jestli bude potřeba udělat úpravy v oblasti prsou, popřípadě prodloužit (zkrátit) střih.
V tomto případě jsem se rozhodla udělat zkušební model pouze pro horní polovinu šatů, protože tam jsem viděla nejvíce zapeklitostí. Při čtení recenzí na tyto šaty jsem se dozvěděla, že raglánové rukávy jsou přisazené hodně nízko, o čemž jsem se po sešití dílů sama přesvědčila. Když jsem si ve zkušebním modelu stoupla poprvé před zrcadlo, hned mi hlavou probleskla slova – netopýr, Pepek Námořník, 80.léta…

Takže co s tím teď? V takovéto podobě jsou šaty nenositelné. Celkově je velikost 16 příliš velká, ale kdybych střihla o číslo menší, měla bych zase problém s tím, že mi nebudou sedět přes prsa. Ale hlavním problémem je velikost a přisazení rukávů. Takhle nízké přisazení raglánu je velmi nepohodlné a kdybych rukávy pouze zúžila, asi bych se v nich nejspíš nemohla moc dobře hýbat. Velkým problémem by bylo už zapnutí a rozepnutí zipu na zadním díle. Funguje to na stejném principu jako „skejťácké“ kalhoty s rozkrokem u kolen. Pokud máte rozkrok nízko, je tam sice spousta prostoru, paradoxně však nohy nedáte pořádně od sebe. Čím výš posunete rozkrok, tím se vám zvětší rozsah pohybu. Takže mým cílem bylo posunutí průramku výše a následné zúžení jak rukávů, tak i celých šatů.
Rukávy jsem odpárala, o pár centimetrů jsem zúžila i pasové vsadky v bočním švu a rukávy jsem do požadovaného tvaru nadrapovala za pomoci figuríny. Takovéto komplexnější úpravy se navzájem velmi ovlivňují, o to víc ve složitějším střihu. Po těchto úpravách jsem se ještě rozhodla, že prodloužím přední i zadní díl mezi prsy a pasem o 1,5cm a zkušební model se tím stal vcelku nositelným.

Protože jsem dělala těch úprav docela dost a stěžejními detaily šatů jsou ozdobné prošívání a navazování švů, rozhodla jsem se ještě raději udělat i zkušební model sukně. Alespoň budu mít jistotu, že je délka sukně dostatečná a že nebude třeba úzká přes boky.

S takto vypadajícím zkušebním modelem jsem spokojená a můžu se pustit do dalšího pokračování.

Jak se nyní dopracujeme ke konečnému střihu? Jsou dvě možnosti. Ta první je, že jsme byly pečlivé a všechny úpravy jsme rovnou zakreslovaly do papírových střihových dílů. Pak máme střih připravený a můžeme se pustit do vybrané látky. Tou druhou možností je, že jako střih použijeme právě ušitý zkušební model. Tuto variantu jsem použila já. Zkušební model (pokud neděláte asymetrické úpravy, tak stačí jedna polovina) rozstříhám podél švových linií, všechny švové přídavky odstřihnu, látku vyžehlím a mám připravený látkový střih, který mohu použít jako klasický papírový.

Výběr látky

Na obálce střihu pro tyto šaty jsou doporučovány látky – len, krep a hedvábný dupion. Dupion jsem zamítla hned, protože je moc slavnostní. Tyto šaty chci totiž na jaro a léto na běžné nošení, proto se mi nejvíc líbí jako materiál použít právě len.
Jenže největším oříškem bude výběr barvy… U vzorovaných látek to mám jednoduché – líbí, nelíbí – koupím, nekoupím. Ale když přemýšlím o jednobarevných, tak se mi nikdy žádný odstín nezdá dost dobrý. Znáte to – máte si vybrat jeden lak na nehty z 20 odstínů růžových a ani jeden není ten správný…

Ráda bych nějakou světlou barvu. Modelové šaty na obálce jsou bílé, z toho tedy asi podvědomě vyplývá požadavek světlé barvy. Jenže bílá je jak pro doktorku… Nějaká jiná světlá – růžová, lososová, žlutá, lila, bleděmodrá, mint… – abych nebyla jako cukrátko… Přírodní, béžová – to asi nechci, podobně barevné šaty už mám v jiném provedení… Nějaký výraznější odstín… to asi bude na takové šaty moc, chci je přeci na běžné nošení… Šedá, nějaký světlý odstín – to by bylo nejlepší, nejvíc bych to vynosila, ale být pořád jak šedá myš? Černá – moc tmavé, sice nejvíc využitelná, ale chci přeci světlé šaty… atd, atd…
No zkrátka je to pro mě problém a kolotoč neustálého výběru se roztáčí dál a dál.
Pokud nemáte v blízkosti dobře zásobený obchod a jste závislé na internetu, nejlepší je nechat si zaslat vzorky. Mnoho internetových prodejců tuto službu poskytuje zdarma, nebo s minimálním omezením – například si jednou měsíčně můžete nechat zaslat 5 vzorků bezplatně. V případě, že jsou vzorky placené, tak většina prodejců vám pak jejich hodnotu v následné objednávce odečte. Každopádně, pokud si nejste jistí, určitě se to vyplatí. Jak už jsem se několikrát přesvědčila – konečný výsledek stojí a padá s materiálem.

Jakmile se mi tedy podaří sehnat vhodnou látku, pustím se do díla a v dalším pokračování vám přiblížím detaily ze samostatného šití a možná i výsledek:-).