2.12.2017 | Petra | 8 komentářů

Šití z obtížných materiálů: Samety

Toto měl být původně čistě technologický článek o tom, jak šít ze sametu. Jenže: když se do tématu ponoříte, zjistíte, jak moc je historie sametu fascinující a začnete mít pocit, že je určitě třeba nejdřív připomenout, jaké jsou jeho kořeny. Protože bez pochopení historie nerozumíme současnosti, že ano. Koho ale historie nebaví, může rovnou skočit do půlky článku, kde začíná ta technologická část.

Jak to tedy se sametem je? Jako samet označujeme typ tkaniny, která může mít různé složení, ale charakteristický je pro ni hustý, nízký a jemný vlas, vytvořený smyčkami vetkanými do základní vazby. Díky vlasovému povrchu je samet z jednoho směru lesklý, z druhého matnější a je měkký na omak, což tkanině dává pocit hloubky podobné velmi jemné kožešině. Tradičně se samet vyráběl z hedvábí, což jeho lesk a splývavost ještě umocňovalo. V dnešní době už je samet vyráběný z celé škály materiálů s různou mírou splývavosti, přičemž rozlišujeme několik typů. Základní rozlišení říká, že délka vlasu do 2 mm je typická pro samet, od 3 mm výš se jedná o plyš. Nověji vznikají kromě tkaných vlasových materiálů také vlasové pleteniny označované různými termíny, např. jako velur. Některé typy sametů jsou dále následně povrchově upravovány, což je snadné, protože vlas reaguje velmi citlivě na teplo i mechanický tlak – v mnoha úpravách hlavně umělých sametů tak například bývá vlas sežehlený nebo zmačkaný, pak se jedná nappé nebo mačkaný/krešovaný samet. Specifickou kategorii pak tvoří devoré, druh vypalovaného sametu, ve kterém je v ornamentálních vzorech žíravou pastou rozpuštěn v některých částech vlas, takže zbývá jen základní, obvykle průsvitná vazba. (Máme v redakci pro devoré velkou slabost, navíc vypalovací pasta se dá koupit, takže sebereme-li odvahu, možná někdy čekejte i článek o chemických experimentech…)

Devoré (doslova “vyžraný samet”) v absolventské kolekci Daniela Lee. Návod zde: http://www.thecuttingclass.com/devore-daniel-lee/

Ale zpět ke klasickému sametu. Charakteristický jemný vlas sametu může být po tkaní v jedné vrstvě buď ponechaný nahrubo ve smyčkách, nebo (a častěji) se tkají naráz dvě vrstvy tkaniny smyčkami spojené, které se uprostřed rozříznou. Toto tkaní, ale především pak přesné stříhání a klasické barvení bylo v dobách před průmyslovou revolucí velmi technologicky náročné, což cenu tohoto materiálu ohromně zvyšovalo. Čteme-li v historické literatuře o šlechtičně v aksamitovém plášti, za který by si mohla koupit dvě vesnice, není to velká nadsázka.

Dochovaný italský nebo španělský samet z 16. století ze sbírek MET. Další artefakty a text o historii sametu v Evropě najdete na stránkách muzea: https://www.metmuseum.org/toah/hd/velv/hd_velv.htm

Samet proto byl po většinu historie materiál vyhrazený bohatým a tradičně spojovaný se vznešeností. A jeho historie je velmi dlouhá – některé zdroje uvádějí, že se vyráběl už před nějakými čtyřmi tisíci lety v Egyptě. Nicméně první skutečně archeologicky nalezené zbytky sametu máme z Číny ze 4. století před naším letopočtem. Následně víme, že se samet šířil arabským světem, odkud se přes Bagdád někdy v 9. století dostal do arabského Španělska. Nejdůležitější ale je, že se výroba sametu začíná v následných staletích rozvíjet na několika místech v severní Itálii tak intenzivně, až se od 12. století Itálie stává největším výrobcem v západním světě. Právě během renesance samet či aksamit („látka z šesti vláken“) začíná být oblíbeným symbolem luxusu nejen jako oděvní látka, ale také jako preferovaný materiál na potahy, závěsy a drapérie. Zároveň se často tká ve výrazných barvách, např. v šarlatové, nechybí ale ani zlatá vlákna. S postupným zdokonalením barvení na černo se pak černý samet stává typickým oblečením „významných mužů“, v podstatě předchůdcem dnešních tmavých obleků.

Holbeinův obraz Vyslanci z roku 1533 ukazuje sametové oblečení jako dobový “pracovní oblek” mocných mužů, a to jak u představitelů světské, tak i církevní moci. (Originál je v National Gallery v Londýně)

Vznešený statut sametu mění až dvě zásadní události – jednak mechanizace za průmyslové revoluce výrazně zlevnila a zrychlila jeho výrobu, takže si jej najednou mohla dovolit i střední třída. Naprostá demokratizace sametu jako látky pro všechny ale přichází až s nástupem umělých vláken, které materiál zase násobně zlevní. Zároveň ale na sametu ten pocit luxusu stále ulpívá. Navíc v průběhu 20. století vlastně nikdy nevyšel z módy – představuje po celé století jak glamour styl, tak i třeba ležérní boho styl typický pro 60. a 70. léta.

Jak tedy samet šít?

Se šitím sametu se pojí mnoho mýtů o jeho nezvladatelnosti, nevyžehlitelnosti a nevypratelnosti. A většina z nich je bohužel pravdivá, přinejmenším u “pravého” hedvábného sametu. Jeho vlas je totiž natolik křehký, že se velmi snadno poničí, ať již tlakem, vodou nebo teplotou – takže ho musíte vždy nosit do čistírny, nedá se vlastně vyžehlit a je dost snadné ho ve skladech odřít. Zároveň podobně jako u kůže jehla zanechává na sametu stopy, takže máte při šití jen jeden pokus.

Na druhou stranu bavlněné, viskózové a umělé samety nám toho mnohem více odpustí, jen je vždy dobré všechny zvolené postupy nejdřív otestovat. Bavlněný samet pravděpodobně bude pratelný, i šít se vám bude poměrně snadno, jen s žehličkou na něj stále musíme patrně. Nemá ale klasickou splývavost a má charakter potahové látky – hodí se proto spíše na saka, kabátky a perelíny, a pokud se z něj rozhodnete ušít šaty, budou vždy vypadat trochu jako historizující kostým (i to ale může vypadat skvěle, pokud je to záměr). Umělé samety jsou zase často pratelné, splývavé, ale  nezřídka vypadají trochu lacině, zvlášt ty mačkané, a nemají dostatečnou “hloubku”. Obecně ze sametu vypadají nejlépe volnější, nepříliš členité střihy využívající jeho splývavosti, hluboké sklady a drapérie dodávající šatům měkké kontury.

I historizující šaty ze sametu mohou vypadat velmi krásně. Foto: http://bienenkiste.tumblr.com/

Vlas sametu způsobuje, že vrstvy po sobě poměrně dost kloužou. To samozřejmě ovlivňuje jak šití, tak stříhání. Podobně jako u hedvábí a dalších “tekutých” látek se doporučuje stříhání v jedné vrstvě. Tedy i střihové díly, které obvykle stříháme na přehybu látky, si překreslíme v celku (doplníme druhou polovinu střihového dílu). U sametu navíc musíme neustále hlídat směr vlasu – pokud nemáme speciální designový záměr, všechny díly musí být položeny jedním směrem (a je jedno, jestli si vybereme směr lesklý, nebo matný). Stříháme ale vždy z rubu (po líci by papír klouzal) a používáme buď střihová závaží nebo pro jistotu špendlíme ve švových přídavcích, abychom se vyhnuli poškození látky. Stříháme buď ostrými nůžkami, nebo ještě lépe řezacím kolečkem, a také počítáme s tím, že ze střiženého vlasu může být plno nepořádku. Značit můžeme křídou nebo jemnou stehovkou, logicky nikdy nepoužíváme kopírovací kolečko.

Kvůli klouzavosti je také obvykle všechny švy třeba před šitím stehovat, profesionálové navíc doporučují diagonální stehování, které je stabilnější. Dalším tipem je před šitím sežehlit vlas po celé délce švového přídavku od okraje až těsně ke švové linii, obě vrstvy se pak při šití chovají lépe. (Najdete také tip na využití lepícího sublimačního spreje, který seženete i u nás, ale s ním nemám žádné zkušenosti. Jana vzkazuje, že její zkušenost není příliš dobrá, sprej zanechal na látce stopy – proto vše dobře testujte.)

Samet je podobně jako hedvábí dobré šít mikrotexovou jehlou a buď krokovací patkou, nebo zapnout horní podávání. A také musíte počítat s tím, že je uvnitř švu více materiálu – obvykle je tedy dobré trochu povolit napětí nitě, aby se vše mezi stehy vešlo, a vyzkoušet, zda-li se šev nebude lépe chovat, pokud ho ušijete velmi úzkým cikcakem (jak to už opět znáte z návodů na hedvábí).

Diagonální stehování. Zdroj: Seamwork.

Tohle vše jsou ale poměrně známé postupy. Úplně největším objevem v technologii sametu pro mě byl fakt, že se doporučuje jej podrážet, aby se ještě umocnila jeho měkkost a “chumlavost”. Pro tento účel je překvapivě ideální měkký flanel. Můžeme jej používat buď k celoplošnému podrážení, nebo jen jako pomůcku k začišťování lemů (to pak šikmý proužek flanelu přikrokvičkujeme k látce a na něj přichytíme záložku (viz obrázek níže). Protože flanel při podrážení obvykle není vůbec vidět, můžeme klidně využít levný dětský flanel odpovídající gramáže nehledě na jeho vzor – Kenneth D. King ve svém kurzu o choulostivých materiálech na Craftsy (velmi doporučujeme, mimochodem) třeba ukazuje nádhernou temně modrou kápi se zlatou výšivkou a prozrazuje, že je celá podšitá dětským flanelem s motivem medvídků :).

Začišťování pomocí šikmého proužku flanelu podle časopisu Threads.

A ještě stručně poslední, ale velmi důležitá kapitola: žehlení. Sametu se obvykle nemůžeme žehličkou vůbec dotknout, protože bychom nenávratně poničili vlas. Historicky se to řešilo speciálními žehličkami ve tvaru houby, na které se samet opatrně přikládal z rubové strany, ale zeshora, takže vlast zůstal neponičený. Ty už bohužel nejsou k sehnání, což občas vede k domácím experimentům s obrácenou žehličkou (sice vám sem dávám návodný obrázek, ale raději to nezkoušejte).

Historická “houbičková” žehlička ze 30. let.

Domácí experimenty se spodním žehlením. Více zde: http://blog.classes.tchad.biz/2010/12/sewing-tips-pressing-velvet-pile-fabrics/

Dále existují speciální žehlící “ježečkové” desky, na které žehlenou část položíte – ale ty jsou jednak velmi drahé, jednak je nedoporučují ani profíci. Jsou totiž většinou dost malé, takže snadno do sametu vyžehlíte linii jejich okraje. Spolehlivější je dát na žehlicí desku, popř. i na šunku materiál podobné struktury – hodně huňatý ručník, kus jemnějšího plyšového koberce, nebo zkusit i zbytek materiálu, ze kterého šijete. Do sežehlovaného švu či lemu pak opatrně pustit páru (žehličkou se vůbec nedotýkat) a jemně rukou tvarovat. Pokud máme celý dík podražený flanelem, je dobré švy k němu krokvičkou přichytit, aby lépe ležely.

Pokud vám to zní všechno příliš složitě, zkuste třeba jen některé z rad použít při šití úpletového veluru nebo polštáře (nebo klidně velké červené vánoční sukně!) z bavlněného sametu. Uvidíte, že ten krásný materiál za tu trochu námahy a opatrnosti stojí.

P.S. Ještě přidávám pár fotek z návrhářských přehlídek, kde je samet jednou z hlavních hvězd. Nádherné modely ze sametu a devoré najdete třeba u Valentina skoro v každé sezóně, ale také třeba v poslední “královské” kolekci Elieho Saaba:

 

Další fota najdete tady:

https://www.vogue.com/fashion-shows/fall-2017-couture/elie-saab#collection

https://www.vogue.com/fashion-shows/spring-2016-couture/valentino#collection

https://www.vogue.com/fashion-shows/fall-2016-ready-to-wear/valentino

 

 

Článek pro Vás napsala Petra (02.12.2017/2:34)

Leave a Reply

8 Komentáře "Šití z obtížných materiálů: Samety"

Upozornit na
avatar
Photo and Image Files
 
 
 
Audio and Video Files
 
 
 
Other File Types
 
 
 
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší
Miriam
Člen

Práve som sa zaľubila do tých prvých čiernych šiat. sú úžasné!!! už len vymyslieť príležitosť, na ktorú by som si ich mohla ušiť 🙂 tie by asi chceli korzetovú bázu, že? 🙂

Jana
Admin

Baze by se určitě hodila 🙂

Whitehorse
Host

Díky za další nakopnutí k síti. Kdysi sem sila tyto šatycomment image/ z bavlněného plátna a už před rokem sem přemýšlela o tomtéž z bavlněného sametu. Jen začínám váhat, zda by to vůbec šlo.

Whitehorse
Člen

Tak jest jednou lépecomment image/

Jana
Admin

Já jsem podobné šaty z bavlněného sametu šila, ale s rukávy, takže jsem je nosila v zime. 🙂

lýdia 62
Host
Dakujem za clanky. 30 rokov som nesila, nebol cas : zacala som tohto roku na jare opat ked som zistila ze je jednoduchsie rifle a koselu dospelemu synovi a muzovi usit ako bezuzpesne kvoli tomu obehat celu bratislavu. jeden je prilis vysoký a stíhly druhý zas velmi komercny k dnesnej ponuke v obchodoch. Na vase clanky sa vyslovene tesim, precitala som ich vsetky niektore aj viackrat a vami navrhovane postupy vyuzivam ( absolutne genialne navrhnuty sposob vsivania zipsu do rifiel: sama by som nan neprisla). Zamatove saty si chcem usit k stedrovecernemu stolu – akoby ste citali moje myslienky. Material na korzetovu bazu ako aj zamat uz… Číst vice »
wpDiscuz