18.5.2017 | Petra | 24 komentářů

Konec (šicí) prokrastinace

Přiznávám se: Jsem šicí prokrastinátor. Nadšeně se vrhám do projektů, nějakou dobu se jim vydržím věnovat naplno, dokonce pak večer usínám s tím, že si v hlavě promítám možné varianty a ráno se už budím s novými nápady – ale jakmile tohle soustředění jednou přetrhnu, už se velmi těžko k něčemu vracím a dokonce strašně rychle na rozdělané věci zapomenu. Typická je třeba historka, jak jsem se minulý podzim dokopala konečně došít ty Ginger džíny, rozešité na jaře pod vlivem Bářiných článků, a při hledání zbytků látky na pásek jsem našla ještě jedny džíny, také už skoro hotové, odložené někdy v druhé polovině roku 2013 a úplně zapomenuté. Pak je tu “Případ couture sukně”. Hedvábno-vlněná sukně, konstruovaná na míru v kurzu v roce 2012, celá podražená organzou, s integrovaným korzetovým pásem, kosticové tunýlky ručně vyšívané, saténová podšívka všitá převážně ručně, ručně vsazený a korálky zdobený zip. Obrovské množství práce, jedna z nejkrásnějších a nejsložitějších věcí, co jsem kdy ušila. Ovšem k tomu, abych mohla prohlásit, že je fakt hotová, chybí drobnost – finálně sežehlit a mírně dovysrážet v linii pasu, s parním generátorem práce maximálně na 15 minut, ale nějak se k ní nemůžu dostat… už pár let. Dále přiznávám, že ve skříni mám celé jedno oddělení vyhrazené na upravená zkušební kalika, u kterých zatím nebyl čas je převést do podoby z finální látky, a také oddělení vyhrazené pro nedošité modely, kde byste našly mimo jiné tři rozešité kabáty, dvě saka, z nichž jedno má už fazónku celou napikýrovanou, couture maxisukni celou komplikovaně podraženou organzou a několik dalších “drobností”.

saty

Jeden z mých dlouhodobých restů – vlněné šaty podle vlastního střihu. Vlevo inspirační obrázek z listopadu 2014, vedle kaliko upravené o měsíc později, celé šaty dodělané v listopadu 2016.

Od té doby, co vydáváme Steh, o šicí prokrastinaci přemýšlím docela intenzivně a už nějakou dobu jsem rozhodnutá se jí postavit čelem. Z části proto, že naše texty jsou přímo závislé na počtu ušitých věcí, takže šití už pro mě není jen zábava, kterou mohu libovolně a třeba i donekonečna odkládat. Ale hlavně proto, že díky časopisu vlastní šití vidím zase v trochu jiném světle, víc vnímám širší souvislosti a také psychologické aspekty a efekty toho, co nám ruční práce dávají a co pozoruhodným způsobem prozrazují o nás samých. A v neposlední řadě si díky Stehu čím dál víc uvědomuji, jak moc pomáhá mít k šití “parťáky”, kteří nás motivují, podporují a třeba i pošťuchují, když prokrastinace zaútočí v plné síle :).

V tomto textu vám prozradím, co všechno je možné udělat, abychom společnými silami šicí prokrastinaci dostaly pod kontrolu a postupně prozkoumaly bloky, které ji způsobují. Jak totiž víme z psychologické literatury, prokrastinace není lenost ani vyhýbání se práci. Je to (někdy až úporné) odkládání věcí, většinou založené na psychologickém úniku před negativními pocity a nekomfortními situacemi. Prokrastinujeme obvykle aktivně, hledáme si únikovou činnost – jdeme raději přesadit květiny nebo vyluxovat byt místo toho, abychom dopsali diplomku, dali dohromady prezentaci nebo konečně dodělali účetní uzávěrku.

Kdy nastupuje šicí prokrastinace? To může být individuální. Já jsem vypozorovala, že mám logicky tendenci rozdělanou věc odložit, když se mi něco nepovede a začnu pochybovat o tom, jestli to vůbec stojí za snahu o opravu. Také běžně odkládám rozdělaná kalika, pokud prostě už od začátku nevypadají dobře a nechce se mi do složitého fittingu. Ale je zajímavé, že občas odložím i kaliko, které zase vypadá až moc dobře, nebo se povedlo hezky upravit – jako by už to uspokojení z prvního kroku stačilo a nebylo třeba danou věc dál šít. Podobně často odložím rozešitý model po nějakém těžkém kroku, který se zadařil – typicky to třeba platí u složitějších kapes nebo poklopce u kalhot. A asi nejzajímavější je, že se mi nedaří dokončit věci, během jejichž šití jsem řešila nějaké nepříjemné emoce – třeba košili v kurzu, kde jsem seděla vedle strašně protivné ženské, nemůžu už léta nejen dodělat (a to sedí hezky a chybí pouze 4 knoflíkové dírky na manžetách), ale nerada ji dokonce i beru do ruky. To bylo velké poučení – od té doby se snažím nešít, když nejsem v pohodě, a vybírám si dobrou šicí společnost :). A tohle je myslím první krok k přemožení šicí prokrastinace – uvědomit si faktory, které nás v šití vždy zbrzdí, nebo dokonce zastavují, a snažit se je vědomě omezit.

Druhým krokem je hledání a vytvoření systému. Mozek obvykle nesnáší nesystematičnost a nepřehlednost, má radši i nepohodlný zvyk než precvičování na něco nového. Takže naučíme-li ho zvyku a stereotypu, spokojeně si v něm dokáže poměrně dlouho fungovat (i když je to třeba spíš zlozvyk než „dobrozvyk“). Pokud si tedy budu říkat „tento týden bych měla trochu šít“, je mnohem méně pravděpodobné, že něco spontánně ušiji, než když si předem naplánuji dny a časy, které si mohu pravidelně k šití vyhradit, ideálně v návaznosti na pravidelný program ostatních členů domácnosti („ve čtvrtek večer, když děti usnou a muž je každý týden na fotbale“) nebo jako náhradu či nejdřív doplněk něčeho, co už běžně pravidelně dělám a můžu se toho v klidu vzdát („co třeba šít místo toho pitomého seriálu ve středu, co už mě stejně nebaví, ale ze zvyku se na něj pořád dívám?“). Pokud navíc bude rodina a přátelé vědět, že „ve středu večer Petra vždycky šije“, přestanou vás postupně na ten večer zbytečně úkolovat nebo tahat do hospody.

Třetím krokem je přesné plánování. Rozhodování mezi několika možnostmi je pro naše mozky strašně náročné, zvlášť pokud jsou si tyto možnosti hodně podobné, nebo pokud dokonce přesně nevíme, jaké možnosti na výběr vlastně máme. Když se tedy rozhodujeme mezi pěti rozešitými věcmi, kterou z nich právě dneska vybereme a budeme na ní pracovat dál, už samotný proces rozhodování nás otráví a vyčerpá tak, že už nám energie na samotnou práci pravděpodobně nezbyde a začneme dělat raději něco úplně jiného (na scénu vstupuje “ten pitomý seriál ve středu”). A když si dokonce přesně nepamatujeme, co všechno a v jaké fázi máme rozdělaného, jsme při rozhodování, co ze šicích zásob vytáhnout, úplně v koncích. Tomuto fenoménu se  odborně říká rozhodovací paralýza.

Pomoct si od ní můžeme jednoduchým způsobem – začít si vést šicí deník. Zní to možná nejdřív trochu dětinsky, zvlášť pokud nejste záznamový typ. Ale vracíme se tady k prvnímu bodu – není účinnější metoda, jak mít o něčem přehled a najít systém, než si dělat pravidelné záznamy. Deníky můžou mít různou podobu – mohou to být čistě písemné záznamy, obrázkové příběhy, dnes populární skečnouty, dokonce si můžete vytvářet ke každému plánovanému modelu celé moodboardy s nalepenými fotkami a vzorky látek. Může to být plánovací soubor v počítači, složka v Evernote či jiné aplikaci, ale také klidně klasický krásný notes. Kdo má rád už předpřipravené šablony a nevadí mu angličtina, může si stáhnout a vytisknout maketu šicího deníku z blogu Escapades in sewing v tomto odkazu.

I obsah zápisků může být uzpůsobený vám na míru. Pokud jste jako já, asi byste si koupily krásný velký notes a začaly byste zmapováním toho, co máte rozešité – zapsaly byste si, co to je, z jakého materiálu, v jaké fázi rozpracování model je, jaký je logický další krok a kolik času vyžaduje. Asi byste si daný model i (v mém případě neuměle) nakreslily. (Na profesionálnější kreslení si můžete pořídit třeba i notýsek s módními siluetami od firmy Fashionary.) Stejně tak u věcí, které plánujete ušít, byste si poznamenaly střih, nakreslily obrázek, možná i nalepily kousek už vybrané látky. A když pak přijde šicí čtvrtek nebo středa, je mnohem snazší chvíli listovat notesem, než se prohrabovat zmatkem na šicím stole… Ale důležité je držet systém a pokaždé záznamy aktualizovat. Poté, co došijete do další fáze, je dobré si nejen poznamenat, kde jste přestaly, ale také naplánovat další krok a přibližně si představit i čas, který zabere – tím se vyhnete odkládání po „dobrém výkonu“. Jen tak se z deníku může stát váš nejlepší protiprokrastinační kamarád.

notysky

Nové notýsky pro systematičtější šicí deníček, které jsem si pořídila během psaní tohoto článku. Na první stránce nahoře bude velký nápis: Rest č. 1- Dožehlit couture sukni, předpokládaná délka: 15 min.

A posledním, ovšem možná ze všech nejefektivnějším nástrojem v boji proti šicí prokrastinaci je vytvořit si záchytnou síť šicích přítelkyň (nebo i přátel). Někoho z nás motivuje soutěživost (“ušiju to líp než Maruška!”), někdo má zase spíš rád nesoutěživou vzájemnou pomoc a inspiraci (o tom bychom vám mohly s Bárou a Janou vyprávět donekonečna). Samozřejmě nejlepší je, pokud si můžete s někým naplánovat společné šicí dýchánky ve skutečném světě nebo se pravidelně potkávat s (příjemnými!) lidmi na kurzu v okolí vašeho bydliště, ale my jsme třeba příkladem, že to funguje i virtuálně – konzultujeme spolu v podstatě každý projekt a dělaly bychom to nejspíš i v případě, že bychom nevydávaly šicí časopis. A když jde do tuhého, můžete pak svou záchranou síť dokonce požádat i o použití extrémních metod, které byste od nikoho jiného nesnesly – prostě nic vás nevybičuje třeba k (na vaše poměry) rekordně rychlému došití chanelovského saka tak, jako dvě “můry”, jedna v Brně a druhá v Táboře, které požádáte, aby se každý druhý den “co nejprotivněji” ptaly, jak jste na tom se šitím :). Každá hobby švadlena by prostě měla mít nějakou svoji Janu nebo Báru.

nakresyEva

Dole neumětelsky pokreslený můj šicí deníček, nahoře krásný černý šicí deníček mé kamarádky Evy.

Jak jste na tom s šicí prokrastinací vy? Máte nějaké vlastní “vychytávky”, jak se jí postavit? Podělte se o ně s námi v komentářích!

 

 

 

Článek pro Vás napsala Petra (18.05.2017/1:23)

Leave a Reply

24 Komentáře "Konec (šicí) prokrastinace"

Upozornit na
avatar
Photo and Image Files
 
 
 
Audio and Video Files
 
 
 
Other File Types
 
 
 
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší
Simona
Host

Já to mám úplně stejně. U mě je spíš problém v tom, že mě nebaví takové ty poslední dodělávky, takže mám třeba kabát, kterému stačí založit rukávy a vyžehlit ho, krásnou vlněnou sukni, kde musím jen založit podšívku, kalhoty, kam stačí všít zip atd. A teď jsem se právě dostala do fáze, kdy mám těch rozdělaných projektů tolik, že ani nemám chuť se pouštět do něčeho nového, takže tenhle článek přišel jak na zavolanou 🙂

Mijda
Host
Jojo, počet rozešitých modelů je nemalý. U mne je to taky dost spojené s tím, že mám malý byt a musím pokaždé večer stroj zaklidit zpátky do krabice. Takže obvykle mám rozešitých několik věcí, které postupně dostávám do stejné fáze – ruční přípravy – běžný stroj – overlock, a tak pořád dokola. K šicímu deníčku jsem se ještě nepropracovala, ale mám na šicí skříni mazací tabuli, na které mám rozepsané, co je na řadě na pro který druh šití a v kabelce mám podobný přehled aktuálních šicí a korálkových projektů a u nich několik následujících kroků (+ co bych chtěla udělat dalšího). No a s časem jsem se postupně dostala k tomu, že… Číst vice »
Nika
Host

Zdravim, kde ste prosim kupili tie 2 krasne notesy (na predposlednom obrazku)? 🙂

Vendula
Člen
U článku jsem se musela chvílemi zastavit a zasmát, jak mě v některých aspektech vystihuje. Ale už jsem se naučila být v určitých oblastech na sebe důsledná a dodržuji pravidlo, že dokud není jedna věc hotová, nepouštím se do další. Výjimku si dovolím jen tehdy, kdy mi chybí třeba podšívka nebo něco jiného, ale danou rozešitou věc neuklízím, nechávám si ji hezky na očích, aby nesešla z mysli. Pravda, mám výhodu v tom, že mám svůj prostor na šití a že nemusím nic uklízet před zraky ostatních. V tom to mám oproti většině hobbyšvadlenek jednodušší. Zvláštní místo u mě mají věci, které se nedaří. Ty uchovávám na jednom místě… Číst vice »
Barbora
Admin
Já se musím aspoň trochu pochválit, protože šicí nedodělky nebo výtvory těsně před dokončením, prakticky nemám. Občas mi třeba týden trvá, než rozdělanou věc dokončím, ale ne proto, že bych to nějak odsouvala, ale většinou proto, že opravdu mám jiné povinnosti. Horší je to ovšem s  pár balíčky látek, které jsou připravené včetně podšívky, nití, zipů, knoflíků a střihu, zkrátka úplně vším, co k danému modelu potřebuju. Takhle mi ve skříni leží péřová vesta, letní šaty z dvojité gázoviny od Nani Iro, fialové tílko pro mamku… Největší problém s prokrastinací u sebe pozoruji po dokončení nějaké věci. Když už se konkrétní šití blíží ke konci, mám… Číst vice »
Whitehorse
Host

Bohužel ani já se tomu nevyhnula a musím konstatovat, že u mne to nejčastěji dělá jednak to, že místa na šití je málo a druhak, že mne od šítí odtrhne nějaká nečekaná záležitost a pak mi trvá dokopat se k tomu v síti pokračovat (rozumej roztahovat všechny šicí věci v půlce bytu). Rozesite věci nemívam, snažím se před sítím další veci mít tu předchozí dokončenou, ale občas si na zlepšení nálady a nastartování své chuti usiju nějakou upletovou věc pro dite.-to je rychlé a spraví mi to náladu, když se něco nedařilo.

PetraH
Člen

Tak to já mám zase ten problém, že když už si konečně “urvu” čas na šití, sedím ve své dílničce a zírám na obrovskou policovou stěnu plnou látek a nedokážu se rozhodnout, do čeho se v ten moment vrhnu… V hlavě mám vždy několik projektů najednou, ale postupně je zavrhuji – z důvodů, jako že musím udělat složitý zkušební střih (na který nemám čas), nemám předsráženou látku apod… Tak to většinou skončí tak, že přerovnám Burdy a jiné střihy, kde mě zase něco zaujme a pak ušiju nějaké obyčejné tričko, které je hotové během hodiny. 😉

Petula
Host
Děkuji za článek, vidím že v tom nejsem sama. Já prokrastinuju bohužel u všeho. A u šití mě to hodně mrzí. Vždycky si říkám, proč, vždyť šití miluju, o šití se mi pomalu i zdá. Když už se vybičuju, nejím nespím nepiju dokud danou věc nedokončím. Šicí projekty odkládám většinou proto, že než si najdu čas, napadne mě zase něco nového, projekt, který jsem s nadšením připravila (látky, střihy, nitě,…) se odsouvá na později (už je jich celá krabice). A také proto, že jako chorobný puntičkář nesnesu chyby a tak než abych něco nedej bože pokazila, radši kolikrát nezačnu vůbec. Pravda je, že co jsem si začala vést deníček,… Číst vice »
Adele
Člen

Mám také mnoho naplánovaných kousků a rozešitých. A zjistila jsem, že mi vyhovuje mít více věcí v podobné fázi. Hodně “projektů” ve fázi nastříhání a naznačení. Potom nějaký dle nálady vytáhnout a drobně pokročit. Druhý den třeba vzít jinou věc a rovněž drobně pokročit, takže vlastně pracuji na mnoho věcech současně :-). Přijde mi to více zábavné a pestřejší než se otrávit nad jednou věcí, dokud nebude hotová a teprve potom jít na další.

Ploštice.E
Host
Děkuji za skvělý článek! Je úleva zjistit, že v tom člověk není sám, ba naopak, že šicí “odkládaníčko” trápí snad každou či alespoň každou druhou švadlenku. Já jsem na tom tak, že pokud bych se měla vracet k došívání všech svých nedodělávek, u těch nejstarších bych už málem vyráběla retro. Nevím, zda je to něčím v povaze (podezření na vážný nedostatek vnitřní disciplíny) nebo jsem jen nevinnou obětí všepohlcující prokrastinace, v každém případě výroba oblečení pro sebe samu se mi příliš neosvědčila – množství rozešitých kusů významně převládá nad těmi dokončenými. Našla jsem však způsob, jak celý problém vyřešit – zásadně šiju jen na druhé, a nejlépe… Číst vice »
Trinity
Člen

Mám rovněž problém s disciplínou a doufám, že práce pro ostatní (hlavně pevně dané termíny) mi v tom pomůže. Aspoň že se mi doma ve velkém nehromadí nedodělky, mám rozdělanou tak jednu dvě věci. Látek mám tak na pět let, ale ty spořádaně leží složené v nadepsaných přepravkách (používám SAMLA z IKEA, je do nich vidět a na látky se nepráší) a čekají na svůj velký den.

Renee
Host

Já mám trochu potíž s tím, že už bych se radši pustila do něčeho nového, a přitom mě čeká “otravné” dokončování věcí už skoro hotových. Ale není to tak zlý, teď mám v podstatě jeden rest, koncertní šaty, a ty musím dodělat do půlky června, abych měla v čem vystupovat. Pak se pustím do něčeho nového, těším se, jak si vyzkouším manipulaci s živůtkem letních šatů podle knížky Pattern Magic. Jinak seznamy “co šít” si dělám taky, teď jsem jeden starý našla, a ehm, moc toho z něj zrealizováno nebylo. Co už, zase vznikly jiné věci, no.

Trinity
Člen
Odkládám šití věcí, protože potřebuji na začátek něčeho nového, na čem mi záleží, naprostý klid a musím si být jistá, že budu mít dost času na celý proces (střih, zkušební model, šití). Takže místo toho dělám drobné opravy oblečení, přešívání, drobné úpravy, o které mě požádají přátelé. A nově se k tomu přidalo i šití věcí, které vlastně nepotřebuji, ale hrozně je chci udělat. Takže jsem v sobotu šila ze zbytků látek šaty pro princeznu 🙂 (mám dva syny). Možná budu v budoucnu na šaty lákat potenciální nevěsty (které se mi budou zdát jako vhodná partie pro některého z mých potomků) 🙂 Ale takovou prokrastinaci jsem si zdůvodnila,… Číst vice »
HelaF
Člen

Hluboce jsem se nad sebou zamyslela…prokrastinuju hlavně proto že se bojím, že to zkazím. Fázi vybrat, koupit, obkreslit, střihnouut zvládám, ale pak se sekám . Jsem puntičkář a ono to oblečení je nějak moc 3D . Zakoupila jsem si krásný velký sešit a zkusím si pečlivě vést deník ( papírky s plány nalepené na skříni nějak nestačí) Od podzima budu jezdit na celoroční šicí kurs, počítám, že tam pod vedením své strachy překonám.

Nite_vsude
Člen
Ahoj! Prvně bych chtěla pochválit vaše nové internetové stránky, zvláště mobilní verze se teď mnohem lépe čte 🙂 A měla bych na vás, švadlenky, dotaz související s organizací šicích projektů a materiálů. Nenarazili jste na nějakou aplikaci určenou právě k takovému účelu? Takový mobilní šicí deník. Vedu si sice papírový deník, ale nemám ho vždycky u sebe a tak, když si na něco vzpomenu, nebo někomu něco slíbím, napíšu (nakreslím) si to na kus papíru a ty se mi pak doma nekontrolovatelně kupí, přemisťují a ztrácejí, prostě není v mých silách to mít zorganizované 🙂 Tak mě napadlo, že mobilní aplikace by na tohle byla ideální, telefon mám s sebou… Číst vice »
Kristina
Člen

Zkoušeli jste Trello? Já se do toho pustila pod vlivem tohoto článku (má tři části) http://en.decoudvite.com/2016/01/using-trello-to-organize-sewing-projects-keeping-track-of-the-fabric-stash/. Ale bohužel na to nemám disciplínu, vydrželo mi to asi měsíc. Ráda bych se k tomu vrátila, mít v šití pořádek je fajn.

Nite_vsude
Člen

Super aplikace, právě jsem jí jen letmo vyzkoušela a vypadá, že by mohla splňovat všechny mé požadavky. A ještě k tomu je zdarma. Díky díky díky 🙂 Jdu si udělat přehled o tom mém chaosu ve skříni.

Zuzana
Host

Já také prokrastinuji, bohužel mi dokončení rozešitých věcí komplikují velké výkyvy v mé váze, často se mi stane, že začnu něco šít a pak třeba ztloustnu nebo zhubnu takže mi to pak nesedí a musela bych to hodně modifikovat a do toho se mi vůbec nechce. Ale musím říct, že nápad s deníkem se mi líbí stojí zato ho vyzkoušet. Děkuji za radu.

wpDiscuz