13.3.2017 | Jana | 35 komentářů

Jak se stát couturierem

Jedním z nosných témat našeho webu je couture neboli tradiční šití. A protože neustále dostáváme dotazy ohledně toho, jak s ním začít, jestli je možné použít to či ono, rozhodly jsme se, že by nebylo od věci sepsat článek pro ty, co chtějí s couture začít a neví, z jakého konce se do toho pustit. Hned na začátku vás potěšíme, protože nejdůležitější ze všeho je mít odhodlání a chuť dávat do svých výrobků víc práce a samozřejmě i času.

Odměnou vám však bude perfektně padnoucí oděv, který budete chtít nosit do roztrhání!

Kromě delšího času, který nad oděvem strávíte, jsou hlavní nevýhodou couture šití zvýšené náklady na jeden kus – když už něčemu věnujete takovou spoustu času, je víc než logické, že utratíte i víc za kvalitní materiál. Levná není ani příprava a výztuhy, pokud oděvy podrážíte. V redakci máme také slabost pro hedvábné podšívky, které vám vřele doporučujeme, i když stojí nemalé peníze. Když to však sečtete a podtrhnete, budete toho šít na druhou stranu míň, takže celkově neutratíte moc peněz navíc.

03-18-2016 005

Jakou cenovou hladinu materiálů zvolit? To je hodně invididuální, není třeba ruinovat rodinný rozpočet, ale když už dáte do něčeho tolik práce, nemá smysl šít z materiálu, který se hned zničí, nebo nebude vypadat tak hezky. S kvalitnějšími materiály se také mnohem lépe pracuje. Kupte si tedy materiál, který bude cenově na horní hranici vaší komfortní zóny, a přitom se vám bude opravdu líbit. Nikdo z redakce nenakupuje látky v exkluzivních obchodech Mendel & Goldberg nebo Joel & son, protože na ně prostě nemáme, i když bychom si to občas moc přály :)! Dívejte se také po slevách a neorientujte se jen podle ceny – některé obchody mají kvalitativně horší materiály za stejnou cenu, za jakou dostanete jinde vyšší kvalitu. Není to jednoduché a i my se občas spálíme. Jen pamatujte na to, že kvalitní materiály něco stojí, a pokud je něco podezřele levné, tak se mějte na pozoru.

Ve chvíli, kdy máte vybrané, co chcete šít a z čeho, přichází čas na zkušební model. Ten se vždycky vyplatí udělat, předejdete zklamání, že vám něco nesedí a už to nejde přestříhat, nebo vám to nesluší tak, jak byste si přály. Svůj drahocený čas a drahý materiál raději použijte na něco, u čeho jste si jisté, že to bude to pravé. Zkušební model šijte z materiálu, který je co nejvíce podobný vaší látce. Materiály na zkušební modely shánějte v prodejnách s partiovým zbožím typu Kars nebo Flex-tex, případně ve slevách.

c08c8761e0a7049982d033ec601cc192

Při výběru prvního modelu, který chcete šít couture metodami, se držte jednoduchosti. Zkuste malé černé či jednoduchou sukni – prostě věci, které vám v šatníku vydrží dlouho. Na úzkou sukni navíc nepotřebujete velké množství materiálu – můžete použít i slavnostnější materiál a podle toho, co si k ní vezmete, ji můžete nosit do práce, na školní besídku, podnikový večírek nebo do divadla. Je to také ideální projekt, pokud poprvé šijete z krajky. Vděčným prvním projektem je i chanelovské sako, které právě šijeme v rámci společného šití.

Připravte se na to, že se bude hodně šít v ruce. Pro spoustu lidí je to nepříjemné překvapení, protože prostě velmi pomalé šití není jejich povaze blízké. Jak se říká v naší rodině, geny prostě neumlátíš, takže pokud je to i váš případ, nic se neděje. I věci šité konfekčními metodami s dostatečnou pečlivostí a láskou vypadají skvěle.

ltvs-antoniotrotto-09

Na druhou stranu je určitě fajn nějaký ten couture projekt zkusit – uvidíte, jestli vás to náhodou nechytne, pokud ne, svoje zkušenosti můžete zúročit i v konfekčním šití. Alespoň jednou si vyzkoušejte ušít oděv, u kterého budete sešívat na stroji opravdu jen obvodové švy, švovky budete začišťovat v ruce, nebo maximálně entlem na obyčejném stroji, nebo budete podrážet (podkládat materiál jinou  látkou). U couture šití strávíte také spoustu času se žehličkou (a to se vám bude hodit do budoucího šití určitě).

Na závěr jsem připravila odpovědi na nejčastější dotazy:

Jak začít s couture šitím? Šiju docela dlouho, ale nevím, kde začít.

Zvolte si jednoduchou sukni (pouzdrovou nebo 1/3 kolovou) či základní šaty (třeba ty ze společného šití) a začněte s nimi. Postupovat můžete podle základních článků, případně podle šatů ze společného šití. Pokud chcete objemnou sukni, vyztužte i záložku podle šatů ze společného šití (varianta s menším objemem) či citronových šatů (to vám dá větší objem). Projektem na šití jednoduchým, ale časově náročným je také chanelovské sako. A nebojte se na cokoliv zeptat v poradně .

Proč mám šít skoro všechno v ruce? Ani u těch nejdražších značek jsem neviděla tolik ručního šití.

Oblečení i od těch nejvyhlášenějších značek, ke kterému se běžný smrtelník dostane, je stále jen konfekce (odhaduje se, že po celém světě si může dovolit kupovat skutečné couture oblečení jen okolo 4000 lidí!). Na strojovém šití není vůbec nic špatného, ale pokud chcete šít couture jako vyhlášené ateliéry Syndikátu vysoké krejčoviny, čeká vás prostě spousta šití v ruce.

Proč mám používat drahou hedvábnou organzu? Polyesterová nestačí?

Polyesterovou organzu opravdu nepoužívejte, to už je lepší nedávat do šatů nic. Pokud je hedvábná organza nad vaše finanční možnosti, nebo vám připadá zbytečné ji dávat do oděvu vzhledem k ceně svrchní látky, můžete podrážet živůtky plátnem či batistem, sukně tuhým tylem a splývavé materiály rovnou podšívkou.

Hodí se hedvábná organza do všeho?

Rozhodně nehodí. Hedvábná organza je skvělá, protože je lehká, ale velmi odolná, vrchní látku výrazně netuží, ale někdy je příliš tuhá a někdy naopak nedostatečně silná. První případ jsou všechny splývavé materiály, nebo třeba vlněný krep, který je mírně pružný a stabilní organza se pod něj nehodí, respektive se pod něj hodí pouze v případě, kdy ji stříháte šikmo, což ale výrazně zvedne spotřebu. Nedostatečně silná je pak organza třeba pod hrubé krajky, kde se na podložení spodního materiálu hodí spíš kaliko nebo plátno střední gramáže.

Můžu v couture oděvu začišťovat overlockem?

V šití můžete použít, co chcete, ale oděv začištěný overlockem prostě couture nikdy nebude. Je to stejné, jako byste chtěly být vegankami a zároveň jíst ryby nebo pít mléko. Jíst a pít můžete, co se vám zlíbí, ale prostě a jednoduše pak nebudete veganky.

V couture oděvu se navíc nechávají širší švové přídavky pro případné pozdější úpravy, švové přídavky se v místě křivek pečlivě nastřihávají a ruční šití se používá proto, aby byl šev co nejméně objemný. To vše použití overlocku vylučuje.

Proč dávat pod podraženou vrchní látku ještě podšívku? Vintage couture šaty ji na fotkách nemají.

Couture šaty opravdu často podšívku nemají, ale v době jejich vzniku každá žena nosila kombiné, takže podšívka bývala opravdu zbytečná. Pokud vám je podrážecí materiál příjemný na kůži, podšívat nemusíte, ale třeba zrovna hedvábná organza na kůži moc příjemná není – zvláště její okraje. Podšívka má také tu funkci, že saje pot a tím i zmenšuje mačkavost oděvu.

Doufám, že jsem vás tímto článkem na couture šití navnadila. Pokud máte stále nějaké dotazy či pochybnosti, nebojte se zeptat!

 

Uložit

Článek pro Vás napsala Jana (13.03.2017/4:38)

Leave a Reply

35 Komentáře "Jak se stát couturierem"

Upozornit na
avatar
Photo and Image Files
 
 
 
Audio and Video Files
 
 
 
Other File Types
 
 
 
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší
Martina
Člen

Dovolím si pro poučení z cizích chyb přidat vlastní poznatek: na podrážení je třeba volit opravdu lehkou látku, s hodně nízkou gramáží. Dělala jsem to na šatech podle Suzan Khalje a zvolila obyčejnou bavlnu (asi 130 g/m2), protože jsem neměla představu, jak to bude fungovat a ve finále byly šaty hrozně těžké. Takže příště jen voál, něco opravdu lehoučkého a průsvitného.

Martina
Člen

Ještě dotaz: mám v oblibě bavlněné látky, mám krásný bavlněný satén z Lalinea na šaty. Mám ho podrážet, přinese mi to nějaká pozitiva? Nebo je to tak, že když šaty touto metodou, musí tam to podražení být? Hodí se k té bavlně organza nebo je vhodnější bavlněný voál?

Petra
Admin

Myslím, že hodne záleží na gramáži toho saténu. Mám z těžšího bavlněného saténu (ten levný od Mrázů) několikery šaty a je tak pevný, že podrazit nepotřebuje – pouze částečně (v živůtku) podšívám vrstvou z lehkého popelínu, zpracovanou úplně klasicky jako podšívku. V téhle gramáži stačí udělat širší záložku a drží krásně plný tvar. Přijde mi zbytečné se nutit do nějakých postupů jen pro ně samotné, pokud to z logiky projektu přímo nevyplývá, jak píše Jana, to si raději to podrážení schovejte na jiný projekt :).

Ateh
Člen
Podrážení oganzou nebo čímkoliv jiným není synonymem couture. Jde o záměr. Antickou řízu z šifonu lehkého jak peříčko podrážet nebudete, ztratila by ze své lehkosti. Na počátku dvacátých let minulého století přišla Madeleine Vionet se šikmo střiženými šaty, často z hedvábného saténu. Kdyby byly vyztužené tímto způsobem, “netekly” by, ztratily by kouzlo. Jde tedy o záměr, jak mají šaty a materiál vyznít. Podle mě není couture jen o technikách, je to postoj, princip, jak obyčejné řemeslo povznést na úroveň umění, jak věcem poskytovat maximální péči, pracovat na samé hranici toho, co dovedeme. Osobně vlastně couture nešiju. Musela jsem vybalancovat preciznost a časovou náročnost, aby moje práce byla… Číst vice »
Ateh
Člen

Milá Jani, mám dotaz na tebe ohledně organzy. Minimálně co se šití a technik týče, jsi velmi sečtělá. Máš info nebo představu, od kdy se začala hojně používat právě ona?

Petra
Admin

Nejsem Jana a nedokazu si vzpomenout na presny zdroj, ale mam dojem, ze jsem na organzu v hojne mire narazila uz u Wortha a definitivne u Jamese.

Ateh
Člen

Dík 🙂

HelaF
Člen

Děkuji za podnětný článek, začnu chanel sakem 🙂 ( foufám, že články budou hodně podrobné pro začátečníka) , snad bude šití úspěšné a budu mít chuť pokračovat dál . Ruční šití mám ráda, ale problémem u mě je padnutí oděvů. Loni jsme vyklízeli věci po mé babičce a našli šaty, které si nechávala šít u švadleny v 50tých letech, fascinovalo mě, že jsou celé začišťované v ruce!

Ateh
Člen

Ruční začišťování bylo v 50. letech zcela standardní. Overlocky byly jen pro průmyslovou výrobu a většina švadlen šila na šlapacích strojích, které nebyly vybaveny entlem. Domácí elektrické stroje teprve začínaly. Moje teta si dávala šít v brněnské Oděvní tvorbě a ještě v osmdesátých letech měla vše obnitkováno ručně. Když jsem se ve třiadevadesátém odstěhovala od rodičů, ještě jsem pár let šila na šlapačce po babičce a obnitkovávat jsem musela také 🙂

Ateh
Člen

Mimochodem odkud jste? Třeba by se s tím padnutím dalo něco udělat 🙂

HelaF
Člen
Děkuji za nabídku, velmi si jí vážím, bohužel jsem z Rakovnicka, tj 60km západně od Prahy, k vám to mám moc daleko. Zítra se uvidím s mámou, tak zkusím nějaké špendlení a úpravy s ní. Za soc. šila pro celou rodinu a ač se tomu dnes už nevěnuje, určitě mi dost pomůže. Historie způsobů šití je moc zajímavá, taky plánuji z mámy dostat nějaké informace. Moje babička ( r.1932) chodila na malém městě elegantně oblékaná s kloboučkem i v době, kdy se ženám doporučovaly montérky a šátky. Loni při vyklízení její pozůstalosti jsem si její šaty z 50 a 60tých let zkoušela, jsou to krásné střihy a krásná práce, mám podobnou postavu jako ona, jen… Číst vice »
Andy
Host

Parádny článok, díky! Po tom, čo som si šila prvé “domáce kalhoty” (z knižky Tilly and the Buttons) naostro z cieľovej látky a tak úplne mi nesedeli, plánujem robiť skúšobný model už na všetko. Trochu dumám ale nad tým – čo s nimi potom robíte? Kto šije roky a nevyhadzuje ich, tak sa museli celkom dosť nahromadiť, nie? To aby som prípadne do budúcnosti počítala s ďalšou skriňou pre skúšobné modely? 😀

Martina
Člen

Taky bych chtěla vidět z blízka a zevnitř šaty z padesátých let !!! To musí být dneska obrovská vzácnost ! A taky jsem hodně překvapená, že to naše moderní elektrické šití je tak mladé :-).

Ateh
Člen

Maminka si po svatbě ve dvaašedesátém koupila první kufříkovou Ladu. Kufříkový šicí stroj byla naprostá pecka. Stál tehdy 2.400,-, plat stavební projektantky s tříletou praxí byl 1.140,- 🙂
Máme na půdě lodní kufr plný šatů, co šila babička mamince, něco i z té doby. Jsou tam i dvoje šifonové, které ve třicátých letech nosila babička.

Hanna
Host

Přání mohu splnit, mám doma originály šatů i starších, včetně saka,které šil můj děda někdy v 20.letech 20.stol. Zítra je přefotím z rubu, pokud chcete, napište mi kontakt kam fota poslat,at neplevelím toto téma.

Ateh
Člen

U vás se tomu vůbec nedivím 🙂

Hanna
Host

Děkuji. Tak plevelím. Jen předem upozorňuji že se s fotoaparátem nekamarádím. Dnes léta padesátá. Vybrala jsem několikery pro porovnání. Omlouvám se, nejsou nažehlené, vzhledem k mým skladovacím prosotorám a počtu šatů, je žehlím vždy před akcí. Neodpustím si okénko do historie. Pokud by některou zajímala konstrukce dobových střihů, poptejte se v knihovně po knize M.Šimšym, http://www.databazeknih.cz/knihy/knihy-krejcovskych-strihu-v-ceskych-zemich-v-16-az-18-stoleti-319560 , autor v ní uveřejnil originální knihy střihů z 16-18.stol, z doby, kdy neexistovaly záševky, oděv se tvaroval střihem a šetřilo se každým kouskem látky (a to i u šlechty). Je to neskutečné.
Fialkové plesové šaty. Šila švadlena, materiál hedvábí, v živůtku a bocích sukně kostice, sukně vzadu do ještěrky, podlepená pevným plátnem, všitá bavlněná spodnička.

Ateh
Člen

Dík za tip na knihu, půjčím si ji, ať mám představu, jak se to celé stříhání v průběhu staletí vyvíjí. I když tady mám střihovou soustavu z dob mocnářství, zatím jsem nějaké věci realizovala jen podle školy ze třicátých let 🙂

Klimeska
Člen

Čtu články v době mé dovolené a najednou mi dochází, že někde nahoře ve skříni mám po mamince tmavé šaty, vlněné, žoržetové, šité na míru, no hned jak přijedu domů, se musím podívat, zda jsou začistěné /obnitkované/ ručně.
A přiznávám se že výraz “podrážené” mi nějak nesedí,,,,asi je to tím, že jsem byla zvyklá na výraz “vypodšívkované” , výraz podrážené je pro mne novým výrazem v krejčovině,
ale úplně v pohodě, teď už vím, co to slovo znamená.

Hanna
Člen

Pro Ateh
Jsem velmi zvědava,co na střihy z16. stol. řeknete. Je to prostě jiné, než dnešní šití. Dokonce na jedné konferenci o dobovém textilu padlo, cituji: že pro toho, kdo šije dobový kostým z této doby je výhodou, když neumí šít.

wpDiscuz