16.1.2017 | Jana | 33 komentářů

Šicí zlozvyky

Zlozvyk je něco, co máme asi každý. Některé jsou spíš roztomilé a utvářejí naši osobnost, za některé se stydíme sami před sebou, jiné vyloženě škodí našemu životu. Stejně tak v šití je spousta věcí, které bychom dělat neměly, ale stejně je děláme. A jaké jsou ty nejčastější a jak s nimi bojovat?

Špendlíky v puse

Tenhle zlozvyk je snad jediný, který opravdu ohrožuje vaše zdraví. Kupodivu bývá dost rozšířený zejména u profesionálek, kterým to evidentně ukázaly jejich mistrové. Moje babička vždycky říkávala, že se mám, že jsem se to nenaučila. Nikdy mě ani nenapadlo strčit špendlík do pusy!

V případě vdechnutí vás při lepším scénáři čeká jen trubka v dýchacích cestách, při horším i zápal plic či jiné komplikace. A nemohu si v rámci profesionální deformace odpustit jeden obrázeček. 🙂

radiopedia

Zdroj: Radiopaedia

Naštěstí máme dneska spoustu jiných možností, jak mít špendlíky stále při ruce, například fešný jehelníček na ruku od Bohin (pozor při alergiích na kov, obsahuje nikl) nebo magnetický jehelníček Clover. Existuje i spousta jiných variant, které jsou rozhodně bezpečnější než špendlíky v puse.

clover-pin-n-stow-wrist-pin-cushion-d-20130312160650003~7128207w_alt2

Zvednutá patka

Jako jsou špendlíky v puse potencionálně škodlivé pro nás, je zvednutá patka škodlivá pro šicí stroj. Pokud ji nedáváte dolů mezi jednotlivými švy, v zásadě to nevadí, ale když od stroje odcházíte, měly byste patku sklopit dolů. Což platí o to víc, pokud stroj například převážíte.

A co se může stát? Může se zničit pérko, kterým se celý mechanismus zvedá a patka se může zaseknout. To pak znamená servis, zbytečné výdaje a hlavně být nějakou dobu bez stroje.

Špendlíky všude

Domácnost osoby, která šije, je charakteristická tím, že jsou všude špendlíky a nitě, ačkoliv se člověk snaží sebevíc uklízet. U nás to nebylo jinak, obrovský posun v tomto směru jsem musela udělat ve chvíli, kdy se naše princezna začala úderem pátého měsíce plazit a sbírat veškereré lesklé předměty široko daleko. A ačkoliv jsem se velmi snažila, tak jsem ji stejně čas od času našla, jak sedí, drží špendlík v ručičkách a žužlá mu hlavičku. Doufám, že až někam poletíme, projde detektorem kovu. 🙂

Hodně nápomocné jsou hladké podlahy a magnetické jehelníčky, ale stejně je asi nemožné, aby se občas nějaký ten ztracený špendlík nevyskytl.

Šití v ruce bez náprstku

Šití v ruce, aniž byste používaly náprstek, je docela rozšířená věc, dokonce i mezi profesionálkami, hlavně těmi, které nemají patřičné vzdělání. Je to pomůcka, která je skvělá v prevenci bolestivě rozpíchaných rukou, ale je potřeba se s ní naučit šít, což v praxi znamená se totálně přeučit způsob, jakým jste dosud šily. Přirovnala bych to k situaci, kdy se člověk učí psát na počítači všema deseti. Ze začátku je to o dost pomalejší než psaní dvěma až čtyřmi prsty, ale jak se to člověk naučí, všechno je hned jednodušší.

Já jsem se za poslední čtyři pět let, kdy hodně šiju v ruce, dokázala dostat z postoje náprstek nikdy do současné situace, kdy mi šití s náprstkem nevadí (ale pro změnu mám momentálně věčně problém nějaký najít, vzhledem k tomu, že se po bytě pohybuje malá straka, která všechno bere, zkoumá a odhazuje v dál).

Náprsky se dělají ve dvou variantách – dámské s plným dnem a pánské s otevřeným. Používám pánskou variantu, protože se v ní méně potí prst a dělají se větší. Prodává se třeba i náprstek z kůže, jako alternativu lze použít i náplast (která vás v případě delšího šití bez náprstku stejně nemine).

p1854_3

Jehly v jehelníčku

Jehly patří v mém podání k nejrychleji spotřebovávanému zboží. Neustále mizí a je to i tím, že je odkládám na jehelníček, kde je pak marně hledám. Přitom řešení je snadné a elegantní – kniha na jehly ušitá z filcu. Můžete zakoupit, nebo si vyrobit samy. Následující kniha je z obchodu Fabric And Ink, kde najdete i spoustu půvabných jehelníčků.

il_570xN.841339075_zug8 il_570xN.841564834_qglx

Stříhání papíru krejčovskými nůžkami

Když jsem byla malá, babička mi kladla na srdce, ať nepoužívám nůžky na látku na papír, protože se tím tupí. A táta mi zakazoval používat jeho nůžky na papír na látky, protože se tím tupí. 🙂

Každopádně svoje krejčovské nůžky opatrujte jako oko v hlavě a nikdy s nimi nestříhejte papír, i když vás nikdo nevidí. A jak zabránit ostatním, aby je tak používali? Nechte si nějaké extra drahé nadělit k Vánocům nebo narozeninám! Ostatní kolem nich budou pak chodit po špičkách.

Stejně jako stříhání papíru nůžkám nesvědčí pády na zem. V některých krejčovských dílnách navíc pád nůžek na zem předvídá, že se rozpracovaný model nepovede! Tak se je raději při práci snažte mít stále na očích.

Poznáváte se v některém ze zlozvyků? Máte nějaký jiný? A snažíte se s tím něco dělat? Vaše příběhy si rády přečteme v komentářích!

Uložit

Uložit

Článek pro Vás napsala Jana (16.01.2017/9:24)

Leave a Reply

33 Komentáře "Šicí zlozvyky"

Upozornit na
avatar
Photo and Image Files
 
 
 
Audio and Video Files
 
 
 
Other File Types
 
 
 
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší
Ateh
Člen
Babička mi kdysi vyprávěla, že je v učení mistrová vždycky klepla přes prsty, když neměly náprstek. Bohužel většina z nás takovou “výchovou” nejspíš neprošla a z vlastní zkušenosti vím, že bez náprstku doslava teče krev 😉 Já jsem se jej naučila používat teprve před pár lety a dnes bez něj nejsem schopná udělat steh. Trvalo mi dlouho, než jsem objevila nějaký, co mi nevadí. Používám tento http://www.vtc.cz/vyrobek/39210/naprstek-plastovy-nastavitelny a mám jich rovnou několik. Staly se oblíbenou kořistí nového kocourka, takže se stává, že lezu po čtyřech a hledám ve všech koutech, za každou skříní 😀 Když někdo sáhl po babiččiných nůžkách, div že nedostala astmatický záchvat, jak na ně, po právu,… Číst vice »
Ekyelka
Host
Špendlíky v puse a občas šití bez náprstku. Jenže to je dané i tím, že šiju i rokajlové šperky a tam prostě musíte mít cit ve všech prstech, takže když už, tak mám pohyblivý plastový náprstek na levém prostředníčku a opírám o něj jehlu (při protahování) a vlákno (při utahování; na šperkařinu se používají speciální vlákna, mnohem pevnější než nitě). A ještě jeden zlozvyk tu není zmíněný: zachraňování sebemenšího cucku látky a schovávání “na potom a co kdyby”. Konečně jsem se po letech dostala do fáze, kdy mám zbytky v jedné krabic, kterou pravidelně balím a posílám směr školka, ale bývaly doby, kdy jsem schraňovala i cucky 4×4 cm, protože se to mohlo hodit třeba na panenky… Číst vice »
Vendula
Host

Zbytky látek schovávám taky, ne tedy ty úplně maličké, ale jakmile je šance vystříhat např. rozumný kus šikmého proužku, tak zbytky látek nechávám a používám je jako kontrastní doplněk především v rubových částech oděvu. Na některé zbytky mi chodí mladší dcera a používá je na její tvoření, takže přemnožení zbytků asi nehrozí 🙂

Petra
Admin

Anique nám na kurzech říkávala: Počítejte s tím, že se u šití naučíte hodně věcí olizovat, ale měly byste vědět, že většina z nich je aspoň trochu jedovatá :))) Tak se těm nejhorším, jako je třeba to klasické nasliňování křídy, aby byla líp vidět, úplně vyhýbám.

Vendula
Host
Potvrzuji, že jehly v těle při rentgenování opravdu krásně svítí 🙂 . Sice nešlo o zlozvyk, ale momentální nešikovnost, letos v létě jsem si prošila prst extra tenkou a extra ostrou jehlou na hedvábí, ale špička jehly se zlomila, v prstu mi zůstala a nechtěla ven. (Jo jo, kdyby mi to někdo vyprávěl, tak bych si myslela, že tohle se může přihodit jen opravdovému “střevu” 🙂 . ) Kdyby se toto některé přihodilo, tak s tím nečekejte a vyražte na chirurgii hned. Ne jako já, že jsem šla až po deseti dnech a měla z toho zánět v prstu a v okolí té jehly i odumírající tkáň. Navíc ta jehla prý může i nešťastně kolovat tělem a později… Číst vice »
Ateh
Člen

Au to muselo ukrutně bolet. Vím, jaké to je mít v prstu miniaturní trn z kaktusu a ten přitom dokáže za tři dny vyhnisat.

Ireth
Člen

Já jsem se jednou snažila prošít větší vrstvu látky a  byla jsem rozhodnutá, že ji tím stojem prošiji i kdyby hrom bil. Jenže najednou to udělalo rup, a těsně kolem ucha mi prosvištěl úlomek jehly, doteď jsem ho nenašla :). A taky si od té doby dávám pozor na tloušťku prošívané látky.
Jinak jsem vinna ve všech ohledech. Jen na špendlíky v puse mi nesahejte. Bez špendlíku či dvou v puse se mi při šití špatně přemýšlí :).

Ateh
Člen

Chápu, že špendlíky v ůtrobách jsou svinstvo nebezpečné, ale všechny švadleny za svou kariéru jistě nepolykají 🙂
Vymrštěná špička jehly se mi kdysi zapíchla do trička na rameni, najela jsem na kovové očko. Docela mě to tehdy vyděsilo, že stačilo pár centimetrů a mám ji v oku. Pomalu abychom šily s ochrannými brýlemi 😀

Linda
Host

Prekvapil me ten bod se zvednutou patkou. To samozrejme delam a nikdy me nenapadlo, ze je to spatne. Stroj tedy nikam neprevazim, tak to snad tolik nevadi. Jinak siju v ruce bez naprstku a ztracim jehly v jehelnicku. Spendliky nikde po byte nemam, na to si davam extra velky pozor, protoze mam male deti a nastesti se to dari.

Vendula
Host

Moje maminka s tou patkou dole šla ještě dál, učila mě, že pod patkou musí být kus látky, patka dole a zapíchnutá jehla. Díky ní to dělám tak nějak automaticky.

Whitehorse
Host
taky sem to měla takto od babičky – patka dole, na měkké látce a jehla dolů. jinak se přidávám ke špendlíkům v puse – 2-3ks když něco špendlím na postavě. na ruku je to sice fajn, ale pokud některé jehelníčky mají suchý zip, tak mi hrozí, že zatrhnu za látku kouskem zipu co z toho kouká. magnetický je nepraktický, protože hledám, kam ho v danou chvíli položit, aby byl po ruce a nešláplo se do něj. ale jinak je skvělý na sbírání špendlíků ze země. jen nesmí být špendlíky nemagnetické 🙁 mám štěstí, že dítko už je větší a špendlíky, které najde sbírá a poctivě nosí (teda pokud… Číst vice »
HelaF
Člen
Můj zlozvyk je překusování nití -na zubech už je to znát 🙁 , že má být patka dole slyším prvně? Dávám jí dolů podloženou látkou pouze když stroj převážím. Špendlíky do úst nedávám, několikrát jsem se škrábla do rtů, rychle jsem se to odnaučila, ale zapichuji si je občas na oblečení pod výstřih, když v ruce šiju… a pak se občas divím o co jsem se škrábla. Malinké jehly na ruční šití mi doma mizeli velmi rychle než jsem zjistila, že jsou uvnitř jehelníčku, nebo mě píchly, když jsem s ním někde manipulovala ze spoda. Pořídila jsem si proto krásný ručně vyráběný -spodek vyřezaný… Číst vice »
Ateh
Člen

Když jsem byla mladé pako, měla jsem ve zvyku vytahovat jehlu zubama, když se nedala snadno protáhnout. Takže jsem postupem času měla řezáky ošklivě oštípané. Drahá paní zubařka to napravila 🙂
Pro nehty je určený právě ten náprstek od Prymu, co jsem o něm psala výš. Dlouhé nehty jsem sice nikdy neměla, zvyk z hraní na klavír, ale i tak mi je velmi příjemný. Jeho nevýhodou však je, že není pro větší ruce a prsty. Dá se po namočení do horké vody přizpůsobit vaší valikosti, ale jen do určité míry.

HelaF
Člen

Správný náprstek už delší dobu hledám, nehty nemám dlouhé, ale stejně mi v náprstku vadí. Škoda, že se některé nedají v obchodech rozbalit a vyzkoušet.

Anna
Host

Správné náprstky by neměly mít dno

Anna
Host

Kdysi před mnoha lety jsem pracovala v tehdejším n.p. Otavan v Táboře. Patky ke kapsám se předšívaly na strojích s ořezem a holčina jela, jela a najednou šmik a konec ukazováčku byl fuč. Zvedla se, odkráčela za mistrovou a jen jí prst, ze kterého crčela krev, ukázala, řízla sebou. Holčina skončila v nemocnici a bez kousíčku prstu (ten se nikdy nenašel) a pak nám jen řekla, že sebou řízla ne proto, že jí bylo špatně, ale že vždycky, když vidí krev, sebou švihne.

Anna
Host

A bez náprstku se neobejdu, mám obyčejný bez dna, tak jak nás to kdysi dávno učili… Mám jiný zlozvyk – abych nedávala špendlíky do pusy, vysypu si je na destičku a z té je sbírám. Jehelníky nepoužívám, mám kousíček látky a do ní jehly zapichuji, bohužel, těch látek mám asi 50 a zapomenu, do které jsem posledně zapichovala, tak jehly pořád hledám. Občas píchnu jehlu do “špulky” se stehovkou a pak vytáhnu zbyteček nitě i s tou jehlou a ta taky není. Každý blbnem jinak, no…

Polgariana
Host
Špendlíky do pusy nedávám, mám krásný minijehelníček navléknutý na prostředníčku. Je to myšička a dostala jsem ho od Mines na jednom šisím srazu. Chovám ho jako oko v hlavě a podle něj jsem si udělala “pracovní”. I dcery už ho po mě chtěly, tak mají každá svou myšku. Patku na stroji po dokončení šití také spouštím dolů na kousek látky už od dob mého šicího dětství, naučila mě to moje maminka. Jen jehlu nezapichuji do látky. Jehly zapichuji do jehelníčku, jen ta má oblíbená se občas zatoulá :-). Náprstek jsem dlouho hledala, než jsem našla ten který mi vyhovuje. S dýnkem mi nevyhovoval kvůli delším nehtům. Nemám… Číst vice »
Detail-ka
Host

Tak špendlíky v puse občas, ovšem vždy když si ho tam strkám, myslím na to hlavně abych ho nespolkla. A co se týče spuštěné patky s podloženým kouskem látky, důvod látky jsem se dozvěděla teprve nedávno – aby se patka a posuvné zoubky navzájem neodíraly.

Monika
Host

Já se hlásím s tím zlozvykem kousání nitě zubama, od kterého mi rychle pomohly cvakačky a účet od zubaře :).
Hromadění zbytků/ečků, ale ještě to nepřerostlo obří rozměry, takže vesele hromadím (a často využívám, na zkoušku vždy když vyměním jehlu, nit, spodní cívku). A do třetice pouštět se do nového projektu (třeba když příjde nové číslo ottobre, sewalong, okamžitá “super” inspirace z nějakého blogu) bez dodělání toho původního ;). Jo a měla jsem zezačátku zvyk ukládat věci – nůžky, křídu, špulku, jehelníček, hrnek.. při šití někam okolo sebe. Ale z toho mě vyléčilo, že jsem víc času něco hledala a vztekala, než šila..
Ten špendlík v plicích vypadá dost hrůzostrašně;)

Míša
Host

Tak já kromě už zmíněných – hromadění zbytků a začnutí nového projektu před doděláním starého – přidám ještě lenost pořádně špendlit nebo stehovat. To si tak řeknu, že rovný šev dám přece i bez špendlení a pak na konci koukám, že mám jeden konec o dva cm delší než druhý a můžu párat 🙂 Poslední dobou mě tenhle zlozvyk naštěstí dost opouští, takže aspoň nějaký pokrok 🙂

Alena
Host

Ahoj super stránka. Jsem vyučená švadlena. S náprstkem šiji běžně. A příběh e špendlíky v puse. O prázdninách na praxi jedna spolužačka z vedlejší třídy špendlík vdechla. Držela ho v puse. Asi pak byla pár dnů v nemocnici na pozorování. Mistrová pak upozorňovala na to, že když zubařka ví, že jste švadlena tak se ptá zda přidržujete špendlíky v puse. Ničí to totiž zubní sklovinu.

Adéla
Host
Diky za tip na patku dole! Jinak prave tu sedim a koukam na svuj prosity prst 🙂 Opravdu nevim, jak se mi to povedlo, mam ted pujceny kvuli jemnejsi praci mamky Janome DXL 603 a at koukam jak koukam, nevim, jak se tam ten prst dostal. Etuda… Najednou stroj zarval, ja zarvala, skubla rukou a kapala krev. Moje dvouleta holcicka na mne koukala co se to jako deje. Tak jsem mazala do koupelny k tekouci vode a rikala si a sakra. Chudinka mala mi musela na zachod pro intimku neb jsme lekarnicku prestehovali do obyvaku aby se k ní v koupelne nedostala… Intimku na prstu jsem to osetrila.… Číst vice »
Pajule
Host
Já se taky kvůli synovi musela spoustu věcí odnaučit a naučit…když odcházím od stroje, jde patka i jehla dolů, protože tam ty svoje mini prstíčky prostě vecpe. Všechno uklízím do skříňky a tu zavírám, aby nelákala – pro mě je pak výhoda, že přesně vím, kde co mám 🙂 Jo a přidám zlozvyk…mluví se tady o schovávání zbytečků, ale já pravidelně chodím do mých oblíbených prodejen a vždycky si odnesu třeba 2 až 3 metry nějaké krásné látky v AKCI!!!, přesně vím, co z ní bude a na koho budu šít, ale už přesně nevím, kdy se k šití dostanu. Takže už mám pod postelí dva boxy s látkami, které čekají… Číst vice »
wpDiscuz