22.12.2016 | Jana | 5 komentářů

Šití sak a kabátů V.

Když se řekne klasicky šité sako, většina z nás si představí pikýrování, ale ve skutečnosti je to jen malá část ručního šití, které nás u saka čeká.

Olemování žíněnky

Po napikýrování klop je třeba žíněnku odstřihnout podél budoucích okrajů a olemovat. Okraj jednak potřebujeme začistit a zajistit, aby se vlákna žíněnky nedostávala na líc, a také je třeba přední okraj lehce navolnit (tj. stáhnout). Můžeme použít buď pevné stužky (tkaloun nebo batistku), nebo šikmé proužky.

Pokud použijete pevnou stužku, je třeba ji pečlivě odměřit, aby byla stejně dlouhá na obou přednicích. Stužka bývá cca o 1 cm kratší než samotný přední okraj.

Pro začátečníky je jednodušší způsob, který používám já – využiji šikmo střižený bavlněný proužek o původní šíři 2,5 cm, který zbavím pružnosti a složím v poměru 1:2 (aby volné okraje nevytvořily jednu velkou hranu).

Proužek se poté, co se žíněnka zastřihne asi 3-4 mm od vyznačeného předního okraje, přišpendlí asi 1 mm od tohoto okraje (švové linie). Začnete v místě sesazení límce a pokračujete až na dolní okraj žíněnky. Při špendlení proužek maximálně natahujte (vždy v něm ještě nějaká vůle zůstává).

20161215_104702 20161215_104942

V rozích proužek nastřihněte až téměř k okraji. Pokud lemujete pevnou stuhou, v takovém místě ji pouze přehněte.

20161215_105130

Přišívání proužku probíhá ve dvou krocích – nejdřív přišijete přední okraj tak, že vždy zachytíte pár nitek svrchní látky.

20161215_161408

Okraj na straně žíněnky připevňujete pouze k ní.

20161215_185809

Po olemování předního okraje je potřeba zakrýt i linii ohybu klopy. Tu trochu více navolněte, zejména pokud máte větší prsa – díky tomu bude výstřih lépe přiléhat.

20161216_212010

V pánské krejčovině se pro lemování žíněnky používají šikmé pruhy z lněné výztuhy, které se pružnosti nezbavují.

Zdroj: Charitybuzz

Zdroj: Charitybuzz

Někteří krejčí však mají za to, že je okraj pak příliš tuhý a používají měkčí šikmé proužky, třeba z podšívkoviny.

Zdroj: Flickr

Zdroj: Flickr

Po přišití proužku přichází čas na vypracování kapes, ale tomu bych chtěla věnovat celý článek, takže dnes budeme pokračovat s vypracováním předního dílu.

Podsádka

Jak jsem psala ve druhém dílu seriálu, podsádka předního dílu se stříhá později – a právě teď na tento krok přišel čas. Jako střih použijeme přední díl saka, u kterého jsme v místech, kde je lemování proužkem, sestřihly přídavky asi na 1 cm (ideálně si oba díly přišpendlete na sebe a sestřihněte je naprosto stejně).

Díl podsádky pak vystřihněte o několik milimetrů (cca 5 mm) větší než přední díl. Podsádka se stříhá vždy větší – aby byla spodní část klopy celá schovaná a spodní okraj se nevytahoval nahoru.

20161216_202450 20161216_202438

Šíře podsádky závisí na tom, jestli máte jednořadé, nebo dvouřadé zapínání. Platí, že knoflík by nikdy neměl být přišitý na podšívce, ani v úplném kraji podsádky (ta by měla končit alespoň 2 cm od jeho okraje). Šíře 10 cm bývá u jednořadého oděvu dostatečná. Já si vždy nejdřív obkreslím přední okraj, pak přiložím střihový díl podsádky, abych měla představu, jak by měla být asi široká, a stříhám ji celkově asi o 4 cm širší (pokud je střih bez přídavků na švy).

U pánských sak a kabátů se často podsádka protahuje do boku a na tomto prodloužení se vypracuje dvouvýpustková kapsa. To se dělá především kvůli snadnějšímu vyměňování podšívky – to jen přestříháte a přišijete, není potřeba vypracovávat novou kapsu. Nositeli toto řešení žádnou extra výhodu nepřináší, naopak muži, co si šijí na sebe, často volí dvojvýpustkovou kapsu vypracovanou na podšívce – není tam tlustý materiál navíc.

9tailors-blogspot

Zdroj: http://9tailors.blogspot.cz

 

Po našpendlení, kdy podsádku na přední díl v podstatě navolníte, ji přišijte ve vyznačené linii. Začnete v místě, kde se sesazuje límec, a skončíte na dolním okraji.

20161217_124406

Poté přichází na řadu žehlička – švové přídavky rozžehlíte a sestřihnete tak, aby byl přídavek předního dílu menší.

20161217_130739 20161217_131047

Přídavky je třeba zafixovat k lemovací stužce.

001 002

Po přišití přídavků bude přednice vypadat zhruba takto:

20161217_140458

Nakonec stehovkou nebo hedvábnou nití prošijete okraje tak, jak je budete žehlit, a okraje přežehlíte. (Na fotce přednice saka ještě před přežehlením.)

004

Nejde jen o nějaké letmé přežehlení, musíte skutečně tlačit – pro připomenutí znovu přidávám video o žehlení. 🙂


Nakonec pro další šití podsádku a přední díl v oblasti klopy zafixujte stehovkou a tužícím stehem.

20161217_223822007

Sešití ostatních švů

Ve chvíli, kdy máme přední díly hotové, sešijeme a rozžehlíme ostatní švy. Žíněnku v ramenním švu nezachycujeme, ta bude ležet přes šev – fixujeme ji přistehováním k švovému přídavku zadního dílu.

Ramenní vycpávky

Ramenní vycpávky šijte až ve chvíli, kdy máte nazkoušené průramky. Osobně dávám přednost užším ramenním švům, protože už tak mám mohutná ramena a zúžení ramen pak v mém případě působí lépe. Pokud si tedy nejste tvarem průramku jisté, nechte výrobu vycpávek na později.

Základ vycpávky tvoří dvě vrtstvy šikmo střižené žíněnky. Střih na tyto díly jednoduše získáte přiložením předního a zadního dílu ramenním švem k sobě a obkreslením průramku. Další důležitý bod je průkrčník, který by samozřejmě vycpávka neměla přesahovat. Vycpávku většinou kreslím od úrovně podpaží, dle potřeby se dá kdykoliv zkrátit, přední díl je o něco kratší než zadní. Na každý díl je potřeba vyznačit linii ramenního švu a označit přední a zadní díl pro snadnou orientaci. Někdy tyto dvě vrstvy žíněnky už mohou stačit, pokud ne, je potřeba nastříhat další vrstvy, nejlépe z bavlněného rouna – můžete použít buď quiltařské, já používám tohle.

001

Tyto vrstvy z rouna pak postupně sestříháte po dlouhém obvodu – největší bude vrstva úplně nahoře, nejmenší úplně dole (vrstvy ze žíněnky nezastřihávejte!).

002

Všechny vrstvy se pak sešijí tužícím stehem s tím, že neustále držíte budoucí vycpávku v mírném oblouku kvůli tvaru.

004a

Výsledkem je vycpávka, u které máte jistotu, že sedí do průramku.

007

Výhoda takového postupu je, že můžete udělat každou vycpávku jinak vysokou a částečně tak kompenzovat asymetrie postavy. Tyto vycpávky také poskytují slušnou oporu, i když jsou tenounké, což určitě uvítají ty ramenatější z nás.

Příští díl seriálu bude věnovaný kapsám. V případně otázek či připomínek pište do komentářů! 🙂

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Článek pro Vás napsala Jana (22.12.2016/11:25)

Leave a Reply

5 Komentáře "Šití sak a kabátů V."

Upozornit na
avatar
Photo and Image Files
 
 
 
Audio and Video Files
 
 
 
Other File Types
 
 
 
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší
Kristina
Host

Předem se omlouvám za nepřesnou terminologii, čerpám hlavně z anglicky psaných blogů a české ekvivalenty neznám. Jde mi o  “sleeve head” – když použijete klasickou ramenní vycpávku, tak tato další podpora rukávu se už nedává? Nebo lze dát kombinaci obojího? A ramenní vycpávka by měla končit přímo na švu nebo trochu přesahovat do rukávu? Děkuji a díky za celý Váš blog, Vaše články i rady jsou skvělé 🙂

Kristina
Host

Díky za rychlou odpověď 🙂 Mám rozpracovaný kabát a po vsazení vycpávek mi právě ten rukáv jakoby visí. Tak snad to “sleeve head” zachrání…

Olga
Host

Dobrý den, děkuji za vzácné informace. Není mi ale jasné co se děje se zbytkem žíněnky. Postup napikýrování klop a jejich olemování vysvětlen úžasně, ale co s dalšími okraji? Musí být také olemovány, aby se netřepili? Děkuji!

wpDiscuz